Zdá se vám to šílené? Ono to tak trochu je a tak trochu není! Touto cestou zkrášlují své pacientky už na jedné londýnské klinice dva lékaři, dvojčata Roberto a Maurizio Vielovi. A princip je velice jednoduchý. Tuk z břicha vám odsají liposukcí, pak jej smíchají s tělními buňkami, jež získají ostředěním krve, a toto vše vám pak napěchují do prsou. Zákrok probíhá v lokální anestezii, za dvě hodiny je po operaci a vy ještě týž den můžete jít z nemocnice domů. Obhájci metody věří, že tato procedúra znamená revoluci. Sbohem, silikone?!

Nechtěla jsem v sobě mimozemšťana

Jednou z pacientek doktorů Vielových je pětadvacetiletá Britka Emma Harding. Vyhodili ji z práce, a když konečně našla nové zaměstnání, rozhodla se, že si nechá zvětšit poprsí. "Silikony nejsou nic pro mě," tvrdí Emma. "Nechtěla jsem vypadat jako Jordan a už vůbec jsem v sobě nechtěla žádného mimozemšťana. Když jsem pátrala po jiných metodách, narazila jsem na tuhle," popisuje Emma.

"Slyšela jsem, že výsledky zákroku mohou být všelijaké, ale doktor Viel mě ujistil, že nemusím mít obavu. Že se metoda úspěšně provádí v Americe," vypráví pacientka, jež se současně bála, aby její prsa nebyla po zákroku hrudkovitá. "Byla jsem ujištěna, že tato metoda tento vedlejší efekt naprosto eliminuje, tak jsem do toho šla," vzpomíná na své rozhodnutí Emma.

První konzultací Emma prošla v listopadu minulého roku. S lékaři se domluvili, že tuk jí bude odebrán z oblasti břicha. Protože ho tam ale neměla tolik, odebrali lékaři nějaký i ze stehen. V prosinci podstoupila operaci. Probíhala v lokálním umrtvení a trvala asi dvě hodiny. Po zákroku Emma dostala speciální stahovací obvaz na břicho a stehna a speciální podprsenku. Ještě týž den opustila nemocnici.

Prsa jako pneumatiky

"Druhý den mi nebylo moc dobře. Ale cítila jsem, jak se mi začínají prsa zvětšovat. Jako by se nafukovala vzduchem. Doktor Viel mě na to upozornil. Během několika dnů to odeznělo," líčí stav po operaci Emma.

"Po týdnu mi vyndali stehy, prsa už nebyla tak citlivá na dotek. Uklidňovalo se to," popisuje dál a přiznává, že když se po pár dnech začaly v prsou dělat hrudky, málem zešílela. "Trvalo to asi tři měsíce, než se vstřebaly. Teď už mám prsa hladká. Vypadají velice přirozeně, mnohem lepší než silikony," uzavírá se spokojeným výrazem ve tváři Emma.

Zdá se vám to báječné? Tak čtěte dále!

Někteří lékaři Emmino nadšení rozhodně nesdílejí. Důvodů je hned několik. Tím prvním, snad nejméně závažným, je fakt, že tuk, který se do prsou napumpuje, má tendenci zpětného vstřebání do těla. Většinou se tak děje do dvou let do zákroku. Byla by to ještě kratší doba, ale právě proto se do něj přidávají tělní buňky, aby se vstřebával pomaleji. Krom toho, že se prsa musí opakovaně (poprvé po 8 týdnech a pak každých 6 měsíců) přifukovat - tuku se při počáteční liposukci odebere víc, tvz. do foroty, hrozí zde riziko, že vstřebání neproběhne úplně a souměrně, tudíž je zde poměrně vysoké nebezpečí deformace prsou.

Tuk smíchaný s buňkami implantovaný do prsou může zvýšit riziko rakoviny. Ačkoli se jedná o buňky tělu vlastní, není jisté, jak je tkáň v prsou přijme. Odpůrci této metody navíc upozorňují, že přítomnost těchto buněk může v budoucnu snížit možnost screeningového rozpoznání buněk skutečně rakovinných.

"Do této metody jsou příliš brzy vkládány příliš velké naděje," varuje plastický chirurg Jan Chana z Královské veřejné nemocnice v severním Londýně. "Ženy, které tento zákrok podstoupí, nejsou nic víc, než pokusná morčata," uzavírá tvrdě.