„Kdo nečte Blesk, ví kulový!“
Na začátku 90. let působila většina novin šedivým a nudným dojmem. Blesk naopak už od svého prvního vydání v roce 1992 hýřil barvami, nebál se emocí a čtenáře lákal sloganem: „Kdo nečte Blesk, ví kulový!“ Netrvalo dlouho a styl Blesku začaly kopírovat i ostatní noviny.
Na úplně první titulní straně Blesku se řešil odchod sovětských vojsk z letiště v Milovicích. Od začátku se totiž Blesk čtenářům snažil nabízet směs velkých událostí i silných lidských příběhů. Vedle politiky se tak na stránkách objevovaly šokující osudy obyčejných lidí i příběhy ze zákulisí showbyznysu.
Smrt Ivana Hlinky zasáhla celé Česko
K událostem, které se na titulních stranách za 34 let existence Blesku držely nejdéle, patřila třeba výhra hokejistů v Naganu, teroristické útoky v New Yorku nebo tragická smrt Karla Svobody. Nejprodávanějším vydáním se ovšem stalo to, které vyšlo po tragické smrti trenéra Ivana Hlinky. Proč právě tato událost zasáhla čtenáře tištěného Blesku nejvíce, vysvětluje šéfredaktor Radek Lain ve videu, které najdete v úvodu článku.
Video připomíná i momenty, kdy Blesk dokázal ovlivnit důležité události. Byla to právě redakce Blesku, kdo vyhlásil válku tzv. šmejdům okrádajícím seniory nebo kdo „sestřelil“ ministra Prymulu při jeho nočním výletu na Vyšehrad během lockdownu. Dnes navíc Blesk plní roli užitečného pomocníka, ať už jde o bezplatná vyšetření v rámci Blesk Ordinace, nebo o projekt Ombudsman Blesku, který za lidi bojuje proti nespravedlnosti a úřadům.
Na celé video o fenoménu BLESK se podívejte v úvodu článku.

















