Pondělí 23. prosince 2024
Svátek slaví Vlasta, zítra je Štědrý den / Adam a Eva
Zataženo, déšť 5°C

Strojvedoucí řezbářem

15. září 2008 | 09:18

Zdá se vám, že jsou vaše životní sny tak krkolomné, že nemají šanci na realizaci? Nic není nemožné. Náš čtenář Zdeněk Liberda se vydal za jejich splněním 500 kilometrů z Ostravy na Šumavu.

Z rodilého Ostraváka se stal po sedmnácti letech šumavský patriot. "Když někdy půjdete kolem, zastavte se. Rád vám ukážu, jak se poslouchá ticho přírody. Vždyť Šumava je balzám na duši," zve Zdeněk k návštěvě úhledného domečku na samotě nedaleko Kubovy Huti. Pilné ruce šikovného kutila vidíte na každém kroku. A všude je složené dřevo. Zdaleka nejen na topení…



Pan Chaloupka
"Vyučil jsem se mechanikem motorových lokomotiv, pak vystudoval železniční průmyslovku a nakonec ještě sociálně právní školu," vzpomíná majitel šumavského "panství". "Protože mým koníčkem byly lokomotivy, dlouhá léta jsem jezdil jako strojvedoucí nákladních vlaků." Jenomže stejně dlouho se v Ostravě necítil spokojený. Toužil po pořádné dílně, ta ve sklepě v bytovce byla moc malá. Vysnil si vlastní domek obklopený přírodou a mluvil o tom tak často, že si vysloužil přezdívku Chaloupka. Až jednoho dne koncem roku 1991 naložilo stěhovací auto věci i celou rodinu a vydalo se do Kubovy Huti. Tady Zdeněk Liberda našel nové zaměstnání a bydlení. K pronajaté polovině domku přibyla nakonec i ta chaloupka, navíc s vysněným potůčkem, a do lesa jen krok.

Růže a Frňákovníčci
Řezbářská práce ho okouzlila už jako kluka. Ve čtrnácti letech si vytvořil na táboře vlastní totem. V novém domově zkoušel nejdříve měchačky, spony do vlasů nebo přívěsky na klíče. Pak se pustil do vydlabávaní mis na ovoce a po čase se zrodila první dřevěná růže. Přibývala různá zvířátka, prstýnky, a aby přišel ke slovu řezbářův smysl pro humor, pustil se do tvorby směšných obličejíčků a postaviček s maxi nosy z velkých pařezů. A když nerostou hříbky, potěšíte se pohledem na dřevěné napodobeniny.

Po čase se zrodila první dřevěná růže.
Autor: Lucie Dvořáková

Strojař ví, co je nůž
Zdeněk se každoročně účastní akce Křivořezání na Křivoklátě a nikdy také neodmítne pozvání do městečka betlémů – Třeště u Jihlavy. Přeorientoval se na dřevo, ale strojař se v něm nezapře. Už po vyučení vyrobil v dílně ze špony svůj první řezbářský nůž, dnes má vlastní výheň a kvalitu jeho nožů ocenil nejeden kolega řezbář. Na samotu u lesa jezdí za svým otcem rády i dcery Jana a Lucie, ta druhá s malými dvojčaty. Jen co trochu povyrostou a začnou se vydávat na dobrodružné výpravy po okolí, budou tu kluci mít malý pozemský ráj.

Autor: Lucie Dvořáková, Gabriela Koulová
Související články