9°C
Mám s ní dva syny a jen díky nim jsem s ní vydržel dlouhých a těžkých 14 let. Rozvedli jsme se a já přišel o své milované děti, o střechu nad hlavou, a ke všemu ještě o práci. Během chvilky se ze mě stal bezdomovec bez příjmů a bez budoucnosti.
Typickým bezdomovcem jsem se ale nestal. Vždy jsem chodil čistě upravený a oblečený. Přespával jsem u kamarádů a příbuzných. Jednou jsem si šel koupit něco k večeři do nákupního střediska. Neměl jsem peněz nazbyt a při placení mi chybělo necelých 20 korun. Přemýšlel jsem, co u pokladny vrátit, když vtom jsem za sebou uslyšel: "Já vám tu dvacku půjčím, hrozně spěchám!"
Zvedl jsem oči a uviděl jsem ji! Štíhlá blondýnka jako z módních časopisů. Bylo mi nesmírně trapně. Odpověděl jsem jí, že jí zítra dvacetikorunu vrátím. S úsměvem souhlasila s tím, že tu bude i zítra v tutéž dobu. Nevěřil jsem tomu, ale nazítří jsem včas dorazil na místo. Nemýlil jsem se – nepřišla!
Od té doby jsem tam chodil každý den a doufal, že ji přece jenom spatřím. Po měsíci jsem se dočkal. Okamžitě jsem se k ní rozběhl a v ruce jsem držel dvacetikorunu. Zeptal jsem se jí, kde byla tak dlouho. Nejdříve si na mě nemohla vzpomenout, ale pak se pousmála a řekla: "Aha, to jste vy! Ten muž, který stál přede mnou u pokladny. Už jsem na vás zapomněla, ale je vidět, že jste slušný člověk." Dali jsme se do řeči a zjistili jsme, že máme mnoho společného. Domluvili jsme se na další schůzce.
Už jsme spolu přes rok. Mám novou práci a skvělou přítelkyni, se kterou si rozumím a moc ji miluji. Ve chvílích, kdy jsem myslel na nejhorší, mi dala novou sílu do života, a to jí nikdy nezapomenu. Přemýšlíme o koupi domku, který si společnými silami opravíme. Mám konečně pro koho žít!
Stejně jako já má i ona dva syny přibližně ve stejném věku, jako jsou ti moji. Výborně si s nimi rozumím a doufám, že jednou budeme všichni bydlet pod jednou střechou. Všem vzkazuji, ať neztrácejí naději, i když jim třeba právě osud nepřeje. To pravé štěstí na každého určitě někde čeká.
T. Š., Ostrava
