Byla jsem na návštěvě u příbuzných na Slovensku spolu s dvouletým synem Ondrou. Náhodou jsem listovala v novinách a všimla si seznamovacího inzerátu. Zaujal mě. Řekla jsem si, že to risknu.

Zavolala jsem na číslo mobilního telefonu a na druhém konci se ozval příjemný mužský hlas. Představila jsem se a pověděla mu, proč volám. Také mi řekl své jméno a hned se zeptal, zda může zavolat později. Byl právě ve městě. Dvě hodiny jsem trpěla...

Když se mi potom ozval, mluvili jsme spolu asi hodinu a povídali si o sobě. Nakonec jsme se dohodli, že si ještě zavoláme, abychom upřesnili termín setkání.

Za 4 dny jsem mu zavolala. Dlouho telefon nikdo nebral a já to už téměř vzdala, ale nakonec se mi na druhém konci ozval už známý (očekávaný) příjemný medový hlas. Dohodli jsme se na setkání o tři dny později.

Nastal den "D". Okolo jedenácté mi zavolal, že mě čeká na domluveném místě. Oblékla jsem pěkně sebe i syna a vyrazili jsme. Konečně jsem ho spatřila: byl vyšší, měl brýle, hnědé vlasy a s ten nejmodřejší a nejupřímnější pohled, jaký jsem si dovedla představit.

Našla jsem úžasného tátu pro syna a manžela pro sebe.

Autor: ilustrační foto: SHUTTERSTOCK.COM

Oslovila jsem ho a začali jsme si povídat. Nejprve nesměle, postupně odvážněji. Procházeli jsme se a stále si povídali o všem možném. Byl to velmi příjemný den. Přišel čas rozloučit se. Ve chvíli, kdy se jeho rty dotkly mých, jsem si přála, aby ten okamžik nikdy neskončil. Telefonoval mi téměř každý den. Na další schůzce jsem poznala, že je to ten pravý.

Přišel den, kdy jsme se museli rozloučit – odjížděla jsem domů na jižní Moravu. Zavolala jsem mu, zda se nepřijde rozloučit. Neměla jsem domů dobré spojení, a proto se nabídl, že nás se synem odveze autem. Po příjezdu jsem ho představila sestře, a to už něco znamenalo... Loučení bylo plné slz. Slíbil mi však, že se určitě ještě vrátí.

Za necelý měsíc skutečně přijel a přivezl mně i synovi překvapení. Dostala jsem malou krabičku, ve které byl řetízek s otvíracím srdíčkem. Prožili jsme spolu několik nádherných dní, které skončily zásnubami. O měsíc později jsem se stěhovala s Ondrou na Slovensko a za další měsíc byla svatba.

Po dlouhém hledání toho pravého jsem konečně uspěla. Předcházející nešťastné lásky jsem nechala za sebou a do dnešního dne jsem v našem manželství šťastná. Našla jsem úžasného otce i kamaráda pro svého syna a pro sebe partnera. Přesně tak, jak jsem si přála.

Čtenářka Simona