Bez vlasů | Pro ženy | Blesk.cz

Bez vlasů

28. července 2008 | 08:22

V sedmnácti letech jsem dávala přednost spíše sportování než tanci. Když ale nastala plesová sezóna, začala mě přemlouvat kamarádka, abych s ní šla na ples.

Měl totiž přijet její chlapec a ona nechtěla tuhle společenskou záležitost absolvovat sama.

Já a na ples?! Vůbec jsem nepočítala s tím, že bych šla někam tancovat, měla jsem spíš klučičí zájmy. Ale když tak naléhavě prosila, souhlasila jsem.

V té době jsem měla dlouhé blond vlasy – odbarvené kysličníkem a čpavkem. Chtěla jsem na ples vypadat dobře, a protože se mi zdálo, že už mám vlasy odrostlé a potřebují zesvětlit, dala jsem se do odbarvování.

Abych dosáhla rychlejšího účinku, třicetiprocentní kysličník jsem neředila a spolu s čpavkem jsem ho nanesla na odrostlé vlasy. A to jsem neměla dělat!

Hlava mě neskutečně pálila. Trpěla jsem jako zvíře, vůbec se to nedalo vydržet. Po celých pěti minutách neuvěřitelných muk jsem se šla podívat do zrcadla na výsledek. Tam mě čekal druhý šok – vlasy se mi spálily až na odrost, který nebyl delší než centimetr. Měla jsem štěstí snad jedině v tom, že jsem si odbarvovala jenom přední část hlavy.

Vůbec jsem nevěděla, co mám s tím centimetrovým strništěm dělat. Napadlo mě, že si do vlasů připnu korálkový náhrdelník složený ze čtyř řad. Neskutečně velkým počtem sponek jsem ho tedy připevnila do skoro plešaté hlavy, proložila dlouhými vlasy z týla a šla jsem na ples.

Jistila jsem se zrcátkem v kabelce a po každé taneční sérii jsem chodila s kamarádkami účes kontrolovat. Celý večer jsem se necítila dobře. Ale nakonec mi zvedla náladu jedna výborná kadeřnice, která za mnou přišla a zajímala se, kdo mě česal, že tak dokonalý účes se jí ještě nepodařil.

Pavla, Branky

Autor: zpracovala: mif
Související články