Bylo nádherné počasí, Míra chodil jen tak nalehko, v trenkách. Zrovna s manželkou Jarkou něco společně kutili na zahradě. Jarka si po chvíli všimla, že se manžel neustále škrábe na choulostivých místech. "Prosím tě, ty máš blechy nebo co?" zeptala se ho. "No, já nevím, co to je, ale už se to nedá vydržet," odpověděl Mirek. A tak zkoumal a zkoumal a pak křičí: "Matko, vem si brýle a pojď se podívat, tos ještě neviděla! Já mám klíště – a zrovna tam! Honem mě ho vytáhni, já si tam nevidím!"

Ač se Jarka snažila sebevíc, klíště se drželo pevně, ne a ne ven! "Jenom ať neutrhneš hlavičku!" poučoval ji Míra. Jenomže právě to se ke vší smůle stalo. "Nedá se nic dělat, zkrátka musíš na pohotovost, tam si s tím poradí," zavelela manželka. Nejdřív se Míra cukal, ale trávit víkend s klíštětem přisátým v ne zrovna nejvhodnějších partiích se mu skutečně nechtělo, a tak nezbývalo než souhlasit.

Mirek svůj pověstný humor naštěstí neztratil natrvalo.

Autor: ilustrační foto: SHUTTERSTOCK.COM

"Doufám, že tam bude mít službu aspoň doktor," mručel Míra. Ale kdepak doktor. Celé Brno bylo jako vybydlené. Právě se totiž konalo mistrovství světa v hokeji a téměř každý chlap seděl před televizí a fandil. Mirek se vplížil do čekárny jako na popravu. Objevila se rázná sestra a za ní ještě ráznější paní doktorka. "Tak kde ho máte?" zeptala se okamžitě. "A co?“"hlesl potichu Míra. "No přece to klíště," odpověděla stroze lékařka. "A jak to proboha víte?" zablekotal pacient. "A co byste tady asi jinak dělal, v sobotu a ještě když je mistrovství světa?"

Tak jako tato paní doktorka Míru už dlouho nikdo nedostal. Jak nám později líčil už ve svém sklípku, postižený objekt se mu totiž strachem tak scvrknul, že sestra měla co dělat, aby klíště našla a s pomocí pinzety ho obtížně odstranila.

Ale to ještě zdaleka nebyl konec "operace". Když sestra klíště konečně vytáhla, Mirek si oddechl a překotně se sbíral z křesla, na kterém – jak nám později líčil – musel ležet "jako rodička". "Kampak, kampak pane, ještě nám tady vydržte, musíme to přece vydezinfikovat," zarazila ho sestra. A tak zdeptaný Mirek jenom odevzdaně ležel na potupném křesle a už mu bylo všechno úplně jedno.

Sobotní idylka byla pryč, mistrovství jakbysmet. Brzy se však vzpamatoval a je opět vtipný jako dřív.

Jitka, Křenov