1°C
Potřebovala jsem zapomenout, zbavit se výčitek, proto jsem se jednoho den sbalila a odjela s kamarádkou do Německa. Pracovala jsem tam v hotelu, kde jsem se po čase seznámila s Petrem. Dobře jsme si rozuměli a byl mi oporou, když jsem ho potřebovala.
Později, když jsem se vrátila domů, do Čech, stalo se něco neskutečného. Zjistila jsem, že jsem těhotná! Ničemu jsem v té chvíli nerozuměla, ale Petr byl neskutečně nadšený. Od chvíle, co se o tom dozvěděl, nemluvil o ničem jiném než o svatbě. Na děťátko jsem se velice těšila a s Petrem jsme se brzo vzali. A právě to se později ukázalo jako velká chyba. Po šesti letech manželství jsme se nakonec dohodli na rozvodu.
K narozeninám jsem dceři Erice koupila lístky do kina. Osud zřejmě zařídil velkou náhodu či štěstí, protože jsem se tam setkala s Markem, se svou dávnou ztroskotanou láskou. Byl tam se svými dvěma synovci a po kině nás všechny pozval do cukrárny. Mohli jsme si o všem popovídat a já byla opět šťastná. Po čase jsme se dali dohromady a snažili se dohonit vše, co jsme zameškali.
Narodil se nám syn Mareček, který je důkazem našeho velkého štěstí a ještě větší lásky. Na svatbě, kterou jsme záhy uspořádali, jsme byli i s našimi krásnými dětmi. Nebýt špatné diagnózy v minulosti, mohli jsme spolu být šťastni daleko déle. Jak už z vlastní zkušenosti vím, štěstí si vždy najde tu správnou cestu.
Jana, Příbram
