Jaké to je strávit den v kůži někoho jiného? Jak jiné ženy vaří, nakupují a zvládají pracovní povinnosti? Nahlédněte spolu s námi do všedního dne žen se zajímavým povoláním.

Dana Pařízková (40 let) *povolání: učitelka francouzštiny na 8letém a 4letém cyklu Gymnázia Elišky Krásnohorské v Praze-Michli *vdaná *syn Štěpán (6 let) Dana Pařízková (40) Autor: Michal Protivanský

Běžné ráno
"Každý všední den se probouzím v 6 hodin, vypínám rychle budík a potichoučku vstávám, abych nevzbudila manžela a syna. Pak si rychle nachystám něco k snídani, a vypravím se na cestu do školy, zatímco "moji dva chlapi" ještě spí."

Cesta do práce
"Většinou jezdím hromadnou dopravou: nejprve metrem a pak ještě pár zastávek autobusem. Ale někdy potřebuji odvézt syna na odpolední aktivity, a proto jedu raději ráno do školy autem. Po vlastní "ose" je přeprava přece jen rychlejší a pohodlnější. Na hromadnou dopravu ale nežehrám, cesta mi zabere 35 minut a je to pro mě jedna z mála příležitostí, kdy mám čas číst beletrii. Jinak mi na čtení moc času nezbývá – jen pro představu, už od Vánoc čtu knihu "Pravidla moštárny"."

Náplň práce
"Učím francouzštinu, a to převážně ve třídách osmiletého gymnázia. Studenti se začínají učit tento krásný jazyk v sekundě. Mám před sebou posledních pár týdnů výuky ve 4.B, jsou to moji první maturanti. Myslím, že zkoušku dospělosti s nimi budu prožívat dost intenzivně.
Naše škola patří počtem studentů k těm menším, je tu jen 16 tříd a zhruba 450 studentů. Vyhovuje mi, že zde není anonymní prostředí, většina profesorů a studentů se vzájemně zná."

Přestávky
O přestávkách škola ožije, chodby pulsují studentským životem.
"Přiznávám, že je fajn, když si můžu o přestávce na chvíli odpočinout v kabinetě, ale někdy to jen stěží stíhám. Musím přejít do jiné třídy, někdy mám dozor na chodbě, 2x týdně mívám dozor i v jídelně."

Syn Štěpán
Štěpán je hrdý předškolák, jeho bratranci už chodí do školy a on se nemůže dočkat, až půjde v jejich šlépějích. Nejvíc času na něj má maminka samozřejmě o víkendech, kdy ho i pravidelně vozí na fotbalový trénink a zápasy.
"Snažím se mu věnovat i ve všední dny. Ráno ho vodí do školky tatínek, ale já ho odpoledne vyzvedávám a spolu se stavíme třeba na hřišti, kde má spoustu kamarádů, někdy ho vezu na cvičení pro předškoláky do sokola nebo vymyslíme jiný program. Pomáhají nám i babičky. Manželova maminka ho například vyzvedává každé úterý už po "o" (jinak už to dnes snad děti ani neříkají, když chtějí sdělit, že odcházejí ze školky už po obědě). Když počasí dovolí, vyrážejí spolu na výlety."

Večery
Dana se snaží, aby Štěpán chodil spát pravidelně, proto jsou její večery velmi podobné. Ovšem někdy zajde s kamarádkami na "potlach" u skleničky, ráda chodí do divadla, do kina, ale opravdu to není moc často.
"Připravím dítko ke spaní, kolem půl deváté se vrací manžel, a protože si chce Štěpána ještě trochu užít, jde ho uspat. Většinou neodolá, na chvilku si vedle něj složí hlavu a nakonec si také trochu schrupne," směje se Dana. "To znamená, že až kolem deváté mu ohřívám večeři a pak teprve mám pocit, že už nic nemusím. Ale záleží na rozvrhu následujícího dne, pokud nestihnu přípravy během dne, věnuji se jim po večerech."

Relax
"Když mám to štěstí, že mě nečeká hora prádla k žehlení nebo písemek k opravě, sednu si k televizi. Rádi sledujeme "Cestománii", díváme se také na "Kriminálky Las Vegas". Mám moc ráda klubové filmy, ale bohužel je dávají dost pozdě a žádají si nejen náročného, ale především i bdělého diváka, což se nám někdy vymkne z ruky," dodává Dana s úsměvem.

• 
• 
• 
• 
• 10
  
  FOTOGRAFIÍ

Svůj den dělí Dana mezi školu a péči o rodinu

6:30
Dana snídá sama, je to její každodenní rituál, bez kterého si začátek dne už ani neumí představit.

8:00
Začíná běžný den. Studenti jsou na svých místech a začínají se soustředit na Danin výklad. V sextě už jsou pokročilí a paní profesorka s nimi komunikuje výhradně francouzsky. Hodina má spád a než se nadějeme, zvoní začátek přestávky.

8:50
Magnetofon je pro Danu nepostradatelnou pracovní pomůckou. Teď právě je na cestě do další třídy. "Schody jsou takovým zvláštním specifikem naší školy, tvoří pomyslnou tepnu budovy, potkávají se na nich učitelé i studenti. Jsou úzké, různě se vyhýbáme, zastavujeme se, hlavně díky nim se tady všichni známe," přibližuje nám atmosféru gymnázia.

9:10
Dana rozděluje studenty do skupin. Obdivujeme jejich slovní zásobu, po čtyřech letech výuky studenti zvládají konverzovat ve francouzštině na téma technických vynálezů.

10:00
Přestávky Dana tráví v kabinetě, ale když má dozor, musí být na chodbách a dohlížet na studenty. "Dneska si můžu dát s kolegyní v klidu kávu a trochu si popovídat, to je taková prima malá odměna," přiznává.

14:50
"Pro dnešek padla," směje se a Dana a opouští školní budovu. Její cesta pokračuje do školky, aby vyzvedla Štěpána. "Dneska nemáme štěstí na počasí, takže se spolu ani nezastavíme na oblíbeném hřišti," dodává.

15:30
Vyzvedává syna ze školky a právě zjišťuje, že už vyrostl z dalších bačkůrek. "Budeme se muset poohlédnout po nových," slibuje máma.

16:30
Štěpán je "hračička", ostatně asi jako každý kluk v jeho věku. Vydrží si hrát sám, ale je rád, když si na něj máma udělá čas. Venku vytrvale prší, proto dnešní odpoledne patří autíčkům a stavebnicím v dětském pokojíčku.

19:10
Dana chystá většinou teplé večeře. "Manžel je profesionální trenér, jeho práce je fyzicky náročná, proto bych u něj nepochodila se studenou večeří," konstatuje. Nají se spolu se Štěpánem a ukládá ho ke spánku.

20:00
Paráda! Konečně v posteli, s pohádkou, s mámou. Štěpán je po dlouhém dni unavený, ale spokojený.

Co se na fotky nevešlo

Obědy
"Ve školní jídelně máme na výběr ze tří jídel , jednou z variant je i čerstvý salát. Zaznamenávám změny k lepšímu. O to víc mě ale mrzí, když vidím, jak studenti vyhazují velkou část oběda a často jsem svědkem toho, že vyhazují i svačiny z domova."

Nákupy
"Ve velkém nakupujeme jednou týdně, napíšu seznam a manžel nákup obstará. Vařím já, manžel sice už dostal kuchařku pro začátečníky, ale možná mě u plotny dřív vystřídá syn, ten totiž vlastní "Baby kuchařku" a moc rád zkouší něco ukuchtit – zatím za mojí asistence."