5°C
Náhle se zatáhlo a já jsem rychle tlačila vozík s maminkou domů. Ale náš "brouček" se cestou asi vyválel v rybí mršině. Každý pejskař mi potvrdí, jaký je to pronikavý zápach!
Začalo pršet, naštěstí jen pár metrů před námi byla hospůdka. Vlítla jsem uřícená dovnitř se psem i s vozíkem a objednala si pivo. Než mi ho obsluha přinesla, bylo mi jasné, co se děje. Hospodou se rozlinul příšerný odér. Asi pětice hostů se začala mezi sebou dohadovat, odkud se vzal ten zápach, zda jel třeba kolem hospody vůz s hnojem.
Pila jsem tak rychle, až jsem se zalykala, ale tušila jsem, že moje prozrazení se blíží. Pak jeden muž ukázal na našeho psa: "Není to náhodou od něj? To já znám, taky mám doma pejska."
Vyhrkla jsem, že asi jo, a že začalo pršet a že jsem to opravdu netušila...
Pivo jsem ani nedopila, na další debatu jsem nečekala a vyrazila domů. Naštěstí už přestalo pršet. Doma následovaly dvě koupele smrdutého psa, ale chodba byla cítit ještě druhý den.
A Matýsek? Ten byl náramně spokojený, protože dobře ví, jak moc ho všichni milujeme. Kvůli dovolené teď půjdeme na očkování a čipování. Škodolibě mu říkám, že to má jako odplatu za ten trapas.
Zdena, Sadská
