5°C
Pak rodiče postavili rodinný dům a já si jednoho dne přivezla pejska. Bylo mi 17 let. Nikdo netušil, že v malé krabici vezu nového rodinného příslušníka, kterého si všichni zamilují. Jmenoval se Rony.
Za pár roků se mi narodil syn David. Jako malé miminko rád baštil, každé dvě hodiny ve dne v noci jsem mu připravovala láhev s mlíčkem. Rony mě při krmení vždycky doprovázel. Každou noc jsem svítila malou lampičkou a jak jsem byla po tom půlročním maratónu nočního krmení unavená, jednou jsem přehodila lampičku cípem peřiny. Unavená jsem usnula a peřina začala doutnat.
Ložnice byla za chvíli plná kouře a zápachu, všichni jsme spali. Jen dobrý hlídač a zachránce Rony, který měl pelíšek na chodbě, nespal. Začal škrábat packou na dveře, kňučel a psí známkou na obojku cinkal o dveře tak silně, až mě vzbudil. Pejsek nám zachránil život! Nebýt jeho, všichni bychom se udusili.
Šárka z Třebíče
