Potkala jsem Dana a po dvou letech jsme plánovali svatbu. Přípravy byly v plném proudu, chyběly už jen snubní prstýnky... Dan mi je naservíroval opravdu originálně. Vyzvedl mě v práce, vzal mě na oběd a v restauraci nám číšník přinesl na přikrytém podnosu namísto jídla varianty asi deseti skvělých prstenů. Podobnými překvapeními mě Dan zahrnoval po celou dobu našeho vztahu. Druhý den jsem se sešla se svou nejlepší kamarádkou, která mi měla jít za svědka, abychom nakoupily další nezbytnosti. Milena, neustále zahlcovaná SMSkami, se mi při kávě svěřila, že má milence. Byla jsem v šoku! Byla vdaná a její manželství bylo vzorové! Řekla jsem jí svůj názor na její nemanželský vztah, ale nevadilo jí to. Poslední večer za svobodna jsem chtěla být sama ve svém bytě, Dan měl rozlučku se svobodou. Kolem osmé hodiny večer jsem se vydala do Danova bytu pro nějaké věci. Když jsem odemkla, překvapilo mě, že je rozsvíceno. Zaslechla jsem hlasy z ložnice. Myslela jsem si, že je to Danův bratr. Pak jsem slyšela Danův hlas a ženský smích... Jako ve snu jsem došla k ložnici a strčila do pootevřených dveří. Myslela jsem, že omdlím! Dan se tam válel s mojí nejlepší kamarádkou! Ani oni si mě nevšimli. Po návratu domů jsem si zabalila pár věcí, nasedla do auta a odjela. Co nejdál od toho prevíta! Asi po hodině jízdy a tupého zírání na silnici, jsem zastavila v malém městě a ubytovala se v místním hotýlku. A pak jsem se rozplakala. Seděla jsem sama v pokoji, zklamaná, ublížená a podvedená dvěma lidmi, kterým jsem věřila nejvíce... Svatební den jsem strávila v hotelu, kde jsem se opíjela. Bylo mi nanic, měla jsem vypnutý telefon, nikdo nevěděl, kde jsem. Následující den jsem si telefon zapnula a okamžitě mi přišlo několik zpráv. Odpověděla jsem jen své mamince. Dana, "svou kamarádku" i ostatní jsem ignorovala. Jen mamince jsem napsala, co se stalo. Od té doby už uplynul rok a já za celou dobu s Danem ani se svou bývalou kamarádkou nepromluvila ani slovo. Nevím, jestli jim někdy odpustím. Milena je v rozvodovém řízením, ale s Danem nežije. J. D., PRAHA