Naše první společné Vánoce, já byla těhotná a spokojená. Byli jsme všichni tři pohromadě. Slovem tři myslím mě, manžela a kapra ve vaně, kterého si můj muž vynutil jako tradici ke slavnostní večeři. Náš kapr dostal jméno Ferda a nikdo kromě mě ho nesměl krmit ani hladit. Bohužel přišel jeho poslední den a manžel se zavřel v koupelně s paličkou a se slovy: "Jdi pryč, maso ti dodám." Zmocnila se mě úzkost a začala jsem škrábat na dveře koupelny a naléhat, ať Ferdu pustí. Moje kňourání nepřestávalo. Zesilovala jsem výrazy svého utrpení. Po nějaké době manžel psychický nápor nevydržel a otevřel dveře koupelny. "Dobře, tak ho tedy pustíme, ale jenom proto, že jsi těhotná a nechci tě rozčilovat!" Bydlíme ve městě, jehož součástí je také rekreační oblast plná rybníků. Vydali jsme se tedy právě tam, abychom Ferdu vrátili do vody. Když jsme dorazili, bylo vidět, že rybníky jsou částečně vypuštěné a vody v nich je jen asi čtvrtina. Kolem zůstalo jenom bahno. Ale protože jsem chtěla Ferdu mermomocí dostat do vody, manžel svlékl kalhoty, aby mohl bahnem projít až k vodě a kapra pustit. Dnes je mi jasné, že mě musel mít skutečně velmi rád! Ferda se ve vodě vesele mrskal, ale horší to bylo s mým manželem. Ten - ať se mrskal, jak se mrskal - z bahna se nemohl dostat. Nakonec mu tam málem zůstaly i trenýrky. S výrazem raněného býka se vrátil k autu se slovy: "Tak už jsi spokojená?". Ale tím to neskončilo. Nevšimla jsem si totiž, že nedaleko stálo několik vozů tehdejší Veřejné bezpečnosti. Najednou se u nás ze tmy vynořili příslušníci se slovy: "Váš občanský průkaz, prosím..." Zdůrazňovali nám, že lovit kapry je nyní zakázáno! Manžel jim složitě vysvětloval, že jeho žena je úplný cvok a jen proto tam on stál v zablácených trenkách, zatímco já jsem se tvářila, že neumím do pěti počítat. Vzhledem k datu 24. prosince a situaci, které jsme se nakonec všichni zasmáli, dobře to dopadlo. Esenbáci nám dokonce pomohli vytlačit auto z bahna. Manžel sice večeřel řízek, ale kapra na talíři jsem mu vytvořila aspoň z bramborového salátu. A tato tradice u nás už zůstala. Máme sice k večeři kapra, ale dostávám ho k přípravě ve zmražené podobě. A nikdy nezapomínám na salát, který musí být na talíři vytvarován také jako kapr. Jaroslava, Trutnov