7°C
Svou letní lásku jsem zažila, když mi bylo 16 let. Myslela jsem, že zůstane pouze letní láskou, ale... Martina jsem potkala při jednom letním koncertu v našem malém městečku. Tehdy tam byl se svou partou a já se svými přáteli. Znali jsme se jen od vidění a občas jsme se letmo pozdravili. Ale v ten letní večer se to změnilo. Vracela jsem se lehce "ovíněná" od stánku s občerstvením a marně hledala zbytek svých přátel. Bloudila jsem a prodírala se davy lidí, když vtom jsem se srazila s ním. Ani Martin nemohl najít zbytek své party. A protože jsme se alespoň od vidění znali, dali jsme se spolu do řeči a společně zašli na víno. Nevím, co se to stalo, jestli na nás tolik zapůsobilo víno nebo skvělá hudba, ale nejspíš mezi námi začala fungovat nějaká ta chemie a my se začali uprostřed přeplněného náměstí líbat. Nevnímali jsme ani své známé, kteří nás postupně našli a vůbec nechápali, co se děje. Když nás viděli a my tak nějak zapomněli reagovat, s nechápavými pohledy odcházeli pryč. Když jsme se s Martinem loučili, oba jsme byli přesvědčeni, že jde pouze o letní flirt, i když jsme připouštěli, že se možná ještě sejdeme. A sešli jsme se ještě několikrát a všem svým známým jsme pořád tvrdili, že se jedná o malý flirt. Nevím, jestli to způsobila paličatost nás obou, ale ani jeden z nás nedokázal přiznat, že spolu vlastně už dva měsíce chodíme. Když už jsme si to konečně přiznat dokázali a řekli si, že se ve skutečnosti hrozně moc milujeme, začali jsme plánovat společné bydlení. A za rok? Za rok už jsme byli ženich a nevěsta. Můj malý letní románek zkrátka skončil velkou svatbou a za další rok roztomilou malou holčičkou. Míla, Česká Třebová
