Stalo se to už před několika lety. Právě jsem šla nakoupit "do zeleniny". Hned vedle obchodu je pobočka cestovní kanceláře a mě tam na vývěsce padla do oka nabídka "last minute". Nikdy před tím jsem u moře nebyla a byl to můj obrovský sen. Zaujala mě Lefkada za velmi příznivou cenu. Namísto čerstvých vitaminů jsem koupila dva zájezdy a doma jsem manželovi oznámila, že za čtyři dny letíme. Jenže... Manžel namítl, že nikam nejede. Stála jsem zoufale na zahradě a přemýšlela, co dělat. Kolem šel soused a já se zeptala, kde byli na dovolené. On na to, že nikde a ani nikam nejedou. Okamžitě jsem ho postavila před hotovou věc: pojedu na dovolenou s jeho ženou, která naštěstí nad tou nabídkou vůbec nezaváhala. Celé vykulené jsme zvládly letadlo i trajekt. Sezóna už sice pomalu končila, ale na maličké městské pláži bylo pořád těsno. Naštěstí nám jedna paní dala tip na daleko lepší místo. Na kopci mezi cypřiši a opunciemi je prý oblíbený milos, "pláž milenců". Když jsme se vydrápaly na vrchol, naskytl se nám pohled, na který nikdy nezapomenu. Nádherně modré moře ladilo s blankytně modrým nebem, působilo to až kýčovitě. Navzdory závratím jsme slezly dolů a pak se okamžitě vrhly do vody. Neznalé místních poměrů, jsme zjistily, že moře je hned u břehu hluboké. A teprve tam mi Anička oznámila, že neumí plavat. Sedly jsme si tedy na břeh a nechaly si omývat nohy. V té chvíli jsem "to" uviděla. Obrovská vlna se hnala ke břehu. Nestačily jsme zareagovat a už jsme měly plavky plné kamínků. Když jsme se postavily, měly jsme plavky u chodidel. Chtěly jsme dát všechno do pořádku, ale další vlna nás nadzvedla a odhodila asi 15 metrů dál na pláž. Ležely jsme tam rozpláclé jako dvě velryby. Přesto jsme si, i bez velkého plavání, dovolenou pořádně užily. I když jsem byla od té doby u moře ještě několikrát, už nikde jsem tak krásné a kýčovitě modré moře neviděla. čtenářka Jiřina, Úpice