Známé české přísloví říká, že láska prochází žaludkem. O jeho pravdivosti vždycky začnu pochybovat, když si vzpomenu na seznamovací trapas v období, kdy se mi začala zapalovat lýtka. Nebylo mi dáno, aby mě obletovaly dívky typu Madonna, a moje tvář se nehodila na titulní stránky časopisů. Studoval jsem tenkrát průmyslovku. Naše třída se vydala o prázdninách na výlet do Vysokých Tater. Ubytovali jsme se přímo pod Štrbským plesem. Počasí bylo skutečně nádherné, a tak jsme se vydali se spolužákem poznávat krásy tatranského skvostu. Naše pohledy samozřejmě patřily krásám jezera na Štrbě, ale viditelně se nám rozšířily při setkání se dvěma pohlednými dívkami, podle našeho odhadu studentkami, které si chladily nohy v jezeře. Kamarád sebral odvahu a dal se s dívkami do hovoru. Velmi jsem to uvítal, protože moje výřečnost nedosahovala takových kvalit, a i vzhledově byl on mnohem zajímavější společník než já. Pozoruhodné ovšem bylo, že přátelského rozhovoru se účastnila jen jedna z dívek. Ta druhá, mně sympatičtější, mlčela a po celou dobu se jen nevýrazně usmívala. Záviděl jsem kamarádovi, jak úspěšně navázal kontakt. Navíc přesvědčil dívky, abychom se všichni společně setkali následující večer u hotelu. Oba jsme se na schůzku moc těšili, domluvili jsme se, že já se budu věnovat té mlčenlivé dívce. Jediným zádrhelem na skvěle naplánovaném setkání bylo to, že domluvené místo se utápělo ve tmě, protože místní lampa nesvítila. Po chvíli čekání jsme z dálky viděli přicházet naše snad budoucí lásky. Tep se mi zrychlil. Podali jsme si s dívkami ruce, ale k mému překvapení zahájila řeč zase ta mluvná dívka. Přesto naše první schůzka pokračovala políbením, ale následné zjištění mi zcela vzalo dech! Ta moje "nemluvná" byla totiž bezzubá!!! A její šišlavá mluva mi naprosto vzala veškerý zájem o nějakou lásku nebo vztah. A tak zpočátku nadějné seznamování nemělo pokračování. A mně přišlo na mysl docela jiné přísloví: láska sice prochází žaludkem, ale také přes zuby. A také rčení, že zdání klame. čtenář Antonín, Havířov