Poměrně brzy jsem se od rodičů dozvěděla, že mě adoptovali. Velice mě však ohromilo pozdější zjištění, že někde žije moje dvojče - bratr a ještě několik sourozenců. A protože si rodiče nepřáli, abych pátrala po své minulosti, dala jsem se do hledání svého dvojčete, až když jsem se provdala. Byl to běh na dlouhou trať. Pátrání mi zabralo veškerý volný čas, ale všechny moje snahy byly marné. Navíc mám přepsané datum narození - kdosi změnil původní nečitelnou číslici (10.-19.) na 8., což je velice zvláštní. Dokonce i paní na matrice se tomu divila. Když mi v červnu bylo 50 let, seznámila jsem se v nemocnici s vlivnou a velmi příjemnou paní. Brzy se z nás staly dobré kamarádky. Zaujal ji můj příběh, a co se nestalo? "Maruš, sedíš na židli?" zavolala mi do práce. "Našla jsem tvou o devět let starší sestru," prohlásila. Vzápětí mi řekla, že můj bratr (dvojče) byl adoptován úplnou adopcí. Byla jsem jako v transu a hned po práci jsem za kamarádkou běžela. Zjistila o mojí sestře úplně všechno: kromě toho, že se narodila ve stejný den a měsíc jako já, jen o 9 let dříve, znala i adresu, rodinný stav a dokonce měla i její fotku. A tak jsme se s manželem za sestrou vypravili. "Kdo je tam?" ozval se po zazvonění ženský hlas. Naštěstí jsem s sebou měla rodný list se jménem naší matky, a tak nám sestra se svým manželem po delší době otevřeli. Pozvali nás dál, ale ona nebyla na rozdíl ode mě vůbec dojatá, spíš šokovaná. A vyprávěla nám svůj příběh. Ona byla adoptovaná celkem 2x. Dokonce ji navštívila i naše matka, když byla moje sestra čerstvě provdaná. Bohužel si neměly co říci, matka odešla. Obě máme mnoho společného, narodily jsme se ve stejném znamení, a to hodně napovídá. Vizuálně jsme si podobné jen velice málo, ale sestřina dcera jako by mi z oka vypadla! Až jsme se při prvním setkání zarazily, když jsme viděly svou podobu. Od té doby se často navštěvujeme a také si každý týden telefonujeme. Vypadá to, jako bychom si snad chtěly vynahradit všechen ten čas, který jsme dlouhým odloučením promarnily. Díky starší sestře se můj život zklidnil a naplnil. Po svém dvojčeti-bratrovi stále pátrám, ale bohužel neúspěšně. Sestra je můj anděl strážný. čtenářka Marie, Frýdek-Místek