Našemu psovi Breadovi bylo celý den a celou noc špatně... Uvažovala jsem o návštěvě veterináře, ale ještě jsem čekala na ráno, co z něj vypadne, abych to pak mohla barvitě popsat zvířecímu doktorovi. On však o tento zážitek přišel, ne tak vy. Venku sychravo, deštivo, psa by nevyhnal, nicméně naši hafani Bread a jeho dcera Maggie mají své potřeby. Vyšli jsme před dům a Maggie okamžitě začala žrát trávu v parku, Bréďa vyhledal přiměřeně vysokou houpající se větev jehličnatého stromu a jal se vyprazdňovat svoje útroby. Ale nějak se mu nedařilo dokončit to. Odpusťte mi ten výraz, jinak se to nedá nazvat: lejno délky poloviny užovky viselo na stromě, zatímco Bréďa pořád ještě stál v pozici velblouda, v očích hrůzu, ne a ne se od "užovky" odpoutat. Doběhla jsem k němu, hledajíc vhodnou "rukavici", abych ho "nekonečného lejna" zbavila. Listí z ořecháče jsem shledala nevhodným, zlatý déšť nemá listí, mahon píchá, smrk jak bysmet - ej, zlatá česká lípa! Tahám, tahám a nestačím se divit, co to z toho psiska leze: různé barvy, tvary a materiály. Trávu a listí chápu - zelená a hnědá, bílé papírové kapesníky rovněž - on ty čisté polyká jako kolečka salámu, ale kus modrého igelitu, rukáv černého trička, červený látkový kapesník, modrá ponožka našeho vnuka Kryštofa, bílý fáčový obvaz - vždyť jsem ho přece vyhodila do koše, jak se k němu proboha dostal?!? Něco okrově žlutého a ještě pár neidentifikovatelných předmětů, ale UFO to není... Co myslíte, neměla bych tomu psovi dát občas nažrat něčeho normálního?
To jsou věci! Čtenářka Blesku pro ženy se nestačila divit, co všechno spolykal její psí miláček jménem Bread
Související články
Články odjinud