3°C
Našemu psovi Breadovi bylo celý den a celou noc špatně... Uvažovala jsem o návštěvě veterináře, ale ještě jsem čekala na ráno, co z něj vypadne, abych to pak mohla barvitě popsat zvířecímu doktorovi. On však o tento zážitek přišel, ne tak vy. Venku sychravo, deštivo, psa by nevyhnal, nicméně naši hafani Bread a jeho dcera Maggie mají své potřeby. Vyšli jsme před dům a Maggie okamžitě začala žrát trávu v parku, Bréďa vyhledal přiměřeně vysokou houpající se větev jehličnatého stromu a jal se vyprazdňovat svoje útroby. Ale nějak se mu nedařilo dokončit to. Odpusťte mi ten výraz, jinak se to nedá nazvat: lejno délky poloviny užovky viselo na stromě, zatímco Bréďa pořád ještě stál v pozici velblouda, v očích hrůzu, ne a ne se od "užovky" odpoutat. Doběhla jsem k němu, hledajíc vhodnou "rukavici", abych ho "nekonečného lejna" zbavila. Listí z ořecháče jsem shledala nevhodným, zlatý déšť nemá listí, mahon píchá, smrk jak bysmet - ej, zlatá česká lípa! Tahám, tahám a nestačím se divit, co to z toho psiska leze: různé barvy, tvary a materiály. Trávu a listí chápu - zelená a hnědá, bílé papírové kapesníky rovněž - on ty čisté polyká jako kolečka salámu, ale kus modrého igelitu, rukáv černého trička, červený látkový kapesník, modrá ponožka našeho vnuka Kryštofa, bílý fáčový obvaz - vždyť jsem ho přece vyhodila do koše, jak se k němu proboha dostal?!? Něco okrově žlutého a ještě pár neidentifikovatelných předmětů, ale UFO to není... Co myslíte, neměla bych tomu psovi dát občas nažrat něčeho normálního?
