Bydlím na sídlišti, ale naštěstí je kolem plno zeleně, kousek od našeho paneláku je dokonce lesopark. Jednou jsem se šla projít, abych se odreagovala od učení, protože mi zrovna začínalo zkouškové období. Procházka lesoparkem byla opravdu balzámem pro duši, ale najednou se na lesní cestě objevila černá kočka. Chvíli se na mě upřeně dívala a pak zmizela v lese. Cestou domů jsem nemyslela na nic jiného než na tu kočku. Blesklo mi hlavou: průšvih, protože přeběhnutí černé kočky přes cestu přináší smůlu! Po příchodu domů jsem se šla učit do svého pokoje. Zavřela jsem za sebou dveře a ozval se hrozný rachot - sklo se vysypalo ze dveří. "Ta černá kočka!" napadlo mě. Přece ale nebudu věřit pověrám! Navíc střepy přece přinášejí štěstí. Ale když jsem se chystala ke spánku a šla z koupelny, v předsíni jsem uklouzla a při pádu si narazila koleno a ruku. Znovu mě začala nahlodávat myšlenka, že za všechno může ta černá kočka. Druhý den jsem na internetu hledala, jak jsem uspěla u jedné důležité zkoušky, a přestože jsem se na ni poctivě učila, s překvapením jsem zjistila, že jsem u té zkoušky propadla.Teď už jsem měla všeho dost! ,"a všechnu smůlu může určitě ta zatracená kočka!" říkala jsem si a hned jsem ji šla hledat do lesoparku. Po nějaké době jsem ji skutečně našla a tentokrát jsem si všimla, že má na krku obojek. "Asi někomu utekla," pomyslela jsem si a vzala ji domů. A tam jsem se dozvěděla věcí! Sklo se vysypalo, protože můj mladší bratr si hrál s míčem a nakřápl ho. Uklouznutí v předsíni také nebylo žádným nešťastným znamením - podlaha byla ještě mokrá, protože ji mamka před tím vytřela. A to nejlepší nakonec - druhý den jsem ve fakultním e-mailu našla omluvu, že mi byl špatný výsledek ze zkoušky zapsán omylem a že z ní mám výbornou! Na pověry už tedy nevěřím a zvlášť ne na černé kočky, které přinášejí smůlu. Mimochodem, kočička měla na obojku napsané jméno Julie a také adresu, takže jsem ji později mohla vrátit majitelům. Bylo mi to trochu líto, nejraději bych si ji nechala. Třeba by mi ještě nosila štěstí! Lenka