1°C
Když ji máte, berete to jako samozřejmost. Neuvědomujete si, co vám dává. Babičky jsou andělé na zemi, každému z nás zpříjemňují život. Dávají nám elán, nabíjejí nás optimismem a my to přijímáme jako příjemnou součást života. Každá babička dokáže ubezpečit vnouče, že je tím nejlepším člověkem. A my tomu věříme. Někdy však mám pocit, že my tu lásku ani neumíme dávat zpět. Naše babičky jsou prostě nedoceňovány. Zkuste si odpovědět na následující otázky: kdo je nejvíc nadšený našimi sebemenšími úspěchy? Kdo nás vidí z té lepší stránky a nedá dopustit, aby se nám dělo něco špatného? Vždycky, když vidím svoji babičku, je mi líp a snažím se být lepší, než jsem. Nechci ji zklamat. Chci být tím člověkem, jakého ona ve mně vidí. A stačí, když řekne: "Ty moje milované sluníčko!" A i když jsem už dávno dospělá a mám děti, cítím se jako malé dítě. Je mi s ní moc dobře. Jenom babičky mohou říct, co děláme špatně a my se na ně nezlobíme, protože na to mají zvláštní metodu. Nevyčítají, nerozčilují se, stačí jen naznačit a my to pochopíme. Každopádně moje babička je ten nejskvělejší člověk na světě! Je obětavá, milá, optimistická a nikdy nemyslí jen na sebe. Rozdala se by se pro všechny kolem sebe. A pokud i vy máte také takovou babičku, běžte co nejdříve za ní a řekněte jí teď hned, že ji máte rádi. Řekněte jí to, dokud je čas. Protože ten už zítra nemusíme mít. Mám Tě moc ráda, moje milovaná babičko! Silvie Rákosníková-Halíková
