9°C
Jako děti jsme si říkaly, kdo budeme mít jaké šťastné číslo. Kamarád mi vyfoukl sedmičku, a tak jsem si na truc vzala TŘINÁCTKU. Postupem času se mi začalo moje číslo opravdu vyplňovat. Vždycky v pátek 13. jsem zažívala jen ty nejlepší věci. Moje první manželství skončilo bohužel rozvodem, protože můj muž pil a už jsem to nemohla dál snášet. Psychicky i fyzicky jsem se zhroutila, byla jsem na dně. Děti jsme neměli, a tak jsme si dělili jen majetek a ukončili společné podnikání. Sbalila jsem si svých pár švestek a vyrazila začít nový život do Prahy.Když jsem zavolala do podniku, kam jsem chtěla nastoupit, nabídli mi tři pracoviště: jedno mělo popisné číslo 13, a tak jsem neváhala a vyrazila právě tam. Dostala jsem se do skvělé společnosti lidí, ve firmě jsem poznala i svého nynějšího muže, máme spolu syna. Konečně žiju normální život, a dovedla mě k němu právě moje osudová třináctka. Tímto bych chtěla vzkázat všem ženám, které se bojí nových začátků, ať klidně riskují. Neztrácejte čas čekáním a utěšováním se, že bude líp, že se ten váš "lump" možná změní! Vždyť život je příliš krásný na to, abyste ho marnila zbytečnostmi. P. S. Právě koukám do časopisu, hledám v něm vaši adresu, abych vám mohla svůj příběh poslat. A co nevidím: U Průhonu 13! Jste pro mě ten nejlepší časopis!!! Hana, Pardubicko
