Nejlepší kamarádka mě přemluvila, abych s ní a s jejími známými jela v létě na prodloužený víkend, přesněji řečeno slavit narozeniny na chatu. Vůbec se mi tam nechtělo, protože jsem se po dlouhodobém vztahu právě rozešla se svým přítelem. Neměla jsem ani tušení, že je něco v nepořádku, když mi jednoho dne lakonicky oznámil, že ode mě odchází, protože si našel jinou. Samozřejmě mladší a atraktivnější! Z nečekaného rozchodu jsem byla hodně špatná, dokonce jsem musela vyhledat pomoc psychologa. Přestože jsem nikoho z účastníků víkendové akce neznala, nakonec jsem se nechala přemluvit, i když jsem měla strach, že kamarádka se na mě vykašle, až tam dorazí její přítel. Říká se, že když se na něco vůbec netěšíte, většinou to dobře dopadne. A něco na tom asi bude. Ostatně, posuďte sama... Oslava narozenin se konala v jižních Čechách, každý se tam musel dopravit po vlastní ose. Když jsem dorazila na místo a otevřela dveře chaty, stalo se něco, co jsem nikdy předtím nezažila. Na druhé straně místnosti stál ON. Aniž bych měla představu, jakého muže bych chtěla jednou mít vedle sebe, věděla jsem, že ON je zkrátka ON. Naše pohledy se střetly a na moment jsme oba zůstali jako opaření. To, co se se mnou dělo, jsem do té doby znala jen z romantických televizních seriálů - cítila jsem chvění v břiše, pálení v krku a nebyla jsem schopná ze sebe vypravit ani hlásku. Zasáhlo mě to jako blesk! Největší štěstí pro mě bylo, že Petr to cítil podobně. Až po pár vteřinách jsme se oba vzpamatovali a seznámili se. Oběma se nám třásly ruce a srdce nám bušilo až v krku. Naše okolí si toho nemohlo nevšimnout. Po celý víkend jsme se od sebe nehnuli a moje obavy, jestli se budu v neznámé společnosti dobře bavit, se rozplynuly. Naše láska vzplanula velmi rychle, ale trvá doposud. Zpočátku jsme sice museli řešit problém šedesáti kilometrů, které dělily naše domovy, ale Petr si nakonec našel práci v místě mého bydliště. Letos už jsme spolu druhým rokem, rok jsme manželé a právě čekáme prvního potomka.