5°C
Jsou to už čtyři roky, co se tato směšná událost stala, ale kdykoliv si na ni vzpomenu nebo ji někomu vyprávím, tak se pokaždé od srdce zasměji. Tehdy jsme jeli po dálnici a potřebovali jsme natankovat benzín. Rozhodli jsme se, že se pak půjdeme najíst do nějaké dobré restaurace. Přijeli jsme k čerpací stanici a můj druh si šel rozměnit peníze, protože chtěl ještě vyluxovat vnitřek auta. Trvalo mu to dlouho, syn začal mít žízeň, a tak jsme vystoupili a šli si koupit limonádu. Od pokladny nevěřícně zírám, jak se můj druh vrací k vozu, startuje a odjíždí. V tu chvíli mi došlo, že jak luxoval, ani si nevšiml, že jsme z auta vystoupili. Po deseti minutách jsem ho viděla, jak se vrací zpátky a už zdálky jsme se oba smáli. Po cestě do restaurace mi vyprávěl, že když nasedl do auta, celou dobu na mě za zády mluvil a teprve po chvíli mu došlo, že mu nikdo neodpovídá...
