10°C
Máme doma tříletého pejska, labradora Ronyho. Často rádi vzpomínáme na to, co jsme s ním dosud zažili. Přivezli jsme si ho v zimě, a protože malé štěňátko nemohlo být venku, dělal nám společnost doma. Ani jsme nepočítali rozkousané papuče a boty! Přivírali jsme oči i nad tím, že nám ohlodal židle a v noci dokonce i dřevěné schody. Jednou se pustil i do šňůry od mrazáku, kterou úspěšně překousal, ale naštěstí to ve zdraví přežil. Na jaře se Rony stěhoval do opravené boudy po svém předchůdci. Hned si ji přizpůsobil k obrazu svému a patřičně ji okousal. A nezůstalo jen u věcí. Jelikož je to lovecký pes, "číhal" na dvoře na všechno živé. Jedna nepozorná krůta, která přeletěla plot, byla tak důkladně oškubaná, že já bych to lépe nezvládla - jen Ronyho zákrok bohužel nepřežila. Přesto všechno ho máme rádi. Jednoho dne ho ale srazilo auto. Byl to pro nás šok. Byl chudák celý sešitý, ale měl obrovské štěstí, protože neměl žádné vnitřní zranění. Popravdě řečeno, to auto skončilo hůř než náš Rony...
