5°C
Moje dcera dokončila pedagogickou školu a přemýšlela o tom, kam nastoupí jako učitelka. Měla pár nabídek v místě bydliště, ale chtěla odejít do Prahy. Kamarád mého manžela nám slíbil, že se zastaví na návštěvu a s dcerou si promluví, protože o nějakém místě v hlavním městě věděl. Toho dne, kdy k nám měl přijít, jsem ráno odešla na nákup. Ale cestou zpátky se spustil neskutečný liják a já promokla až na kůži. Celá promočená jsem pospíchala domů, abych se převlékla do suchého. Bydlíme až v 7. patře paneláku, a protože voda ze mě kapala jako z hastrmana, rozhodla jsem se, že si věci odložím už cestou ve výtahu a domů vběhnu jen ve spodním prádle. Bydleli jsme hned naproti výtahu, takže jsem předpokládala, že z kabiny výtahu vyskočím a v mžiku zmizím za dveřmi našeho bytu, aniž by mě kdokoliv ze sousedů spatřil. Na šok, který mě čekal přede dveřmi bytu, nikdy nezapomenu. Když jsem polonahá vybíhala z výtahu, stál přede mnou manželův známý, povoláním ředitel základní školy, do které měla naše dcera nastoupit. Právě se dceři představoval. S vytřeštěnýma očima jsem se bleskurychle kryla nákupní taškou a snažila se neobvyklou situaci vysvětlit. Nevím, co si v tu chvíli návštěvník myslel, řekl jen lakonicky, že už pár žen ve spodním prádle viděl... Dcera s manželem semi pak doma smáli, co jsem to vyvedla. Ale mně opravdu byla taková zima, že jsem to mokré oblečení už na sobě nemohla déle snést. Nakonec to dopadlo tak, že dcera na onu základní školu stejně nenastoupila. Po cestě natrefila nanabídku kurzů pro letušky a šla pracovat do oblak.
