Nocležník | Pro ženy | Blesk.cz

Nocležník

6. února 2006 | 10:00

Všechno začalo na konci loňského října. Poprvé v životě se mi stal úraz, kvůli kterému jsem dostala sádru

Všechno začalo na konci loňského října. Poprvé v životě se mi stal úraz, kvůli kterému jsem dostala na nohu "ozdobu" zvanou sádra a k tomu dvě berle. Tato situace mi notně zkomplikovala život. Doma máme dvou apůlletého raubíře a manžel musel v té době odjet na 14denní služební cestu. Ještě, že máme "zlatou" babičku a dědu, kteří nám pomohli toto období zvládnout. I když náš chlapeček dříve spával ve své postýlce, využil situace a začal se mnou spát v manželské posteli. Já neměla sílu ho se sádrou na noze přenášet do postýlky, když usnul, a tak jsem neprotestovala. Ale ten večer, kdy se měl manžel vrátit, jsem spícího Míšu přesunula na jeho lůžko. Tatínek se vrátil domů okolo půlnoci a lehl si do své postele. Michálek se k ránu probral a už se stěhoval k nám. Lehl si doprostřed mezi nás a začal mě v polospánku ručičkou hladit. Asi se chtěl přesvědčit, že není sám. Najednou se v pološeru podíval na druhou postel, kde ležel manžel, a překvapeně povídá: "Tady někdo leží! Mámo, seš to ty?" Ta jeho otázka mě tedy dokonale probrala a rozesmála. Vyřídilku má ten náš chlapeček na svůj věk opravdu dobrou. Díky jeho hláškám si často procvičujeme bránice. A těmi čtrnácti dny, kdy jsem ze svých zásad slevila, jsem zajistila do naší manželské postele rezervaci pro dalšího nocležníka, kterému se do své postýlky už vůbec nechce. PETRA, Rychnovsko

Související články