7°C
Přijeli první hosté, všichni jsme se posilnili cestu a jeli jsme na národní výbor. Moje maminka vystupovala z auta jako první. A jako první také přišla k radnici, vzala za kliku hlavních dveří a... ouvej! Dveře byly zamčené. Nastala velká panika. Nespletli jsme si datum veselky nebo čas? Ale všechno bylo vpořádku. Po chvíli jsem ve svatebních šatech začala připomínat rampouch, ostatní dámy na tom nebyly lépe, také ony mrzly. Maminka se ukázala jako rozený organizátor, poslala auto pro paní předsedkyni a všem začala nalévat kořalkuna zahřátí. Po půl hodině čekání přijela paní oddávající s omluvou, že poprvé v životě zaspala. Nám to ale vůbec nevadilo, protože po půl hodině nalévání jsme už byli pořádně veselí. Po obřadu i v jeho průběhu jsme se s mým nastávajícím všemu smáli. Nikdy na ten den nezapomenu. Smích, který stál na prahu našeho manželství, nám vydržel dodnes.
