Vnučka moc touží vlastnit pejska nebo kočičku, ale u nás to prostě nejde. Moje druhá dcera naštěstí bydlí v domku, kam si občas svoji neteř bere a ona si u ní hraje se zvířátky. Možná i to přispívá k tomu, že vnučka pořád trvá na tom, že chce nějaké zvířátko. Došlo to až tak daleko, že jednoho dne vzala koťátko u své tety, schovala ho do batohu a doma ho ukryla v obýváku ve skříni. Přišli jsme na to tak, že se v noci po bytě ozývaly skřeky a škrábání a my se báli, že u nás snad straší nebo že k nám přišli zloději... Vnučka nic neřekla a dělala, že o ničem neví. Byly jsme zrovna doma jen samé ženské, tak jsme schované pod peřinou prostřednictvím SMSky přivolaly do bytu zetě. Teprve on našel jejich vlastní kotě uvězněné u nás ve skřínia odvezl si vyděšené zvířátko domů.
Bydlíme v paneláku a máme v rodině dva alergiky, kteří nesnášejí zvířecí srst
Související články
Články odjinud