1°C
Naše rodina byla pozvaná ke švagrovi na zabijačku. Můj manžel pochází z města, žijeme v paneláku, a tak jsme se těšili na naši první "zabijačku". Jeli jsme už v pátek, abychom pomohli švagrové s přípravou. Chtěla zabavit našeho syna, a tak mu povídá: "Běž se podívat na husičky a kachničky." Chlapec poslechl, a když se dlouho nevracel, šli jsme se podívat za ním. Kluka jsme našli, ale švagrová spráskla ruce: "Kde jsou husy?!" Můj syn se na ni podíval a bezelstně povídá: "Šly na procházku, otevřel jsem jim." Husy se už nenašly... Přesto proběhla zabijačka normálně. Když jsme odjížděli, dostali jsme dvě živé kachny se slovy, že si je musíme zabít sami. Poděkovali jsme a jeli domů. Po příjezdu jsme kachny uložili do sklepa a já se chystala, že je druhý den podříznu. Ráno jsem vzala nůž, manžel kachny a vyrazili jsme. Ale mého muže nenapadlo nic jiného než to, že kačeny vypustil na sídlišti z pytle ven. Běhali jsme po sídlišti a honili je. Osazenstvo paneláků bylo v tu ránu na nohou! Fandili opeřencům, aby neupadli do zajetí. Marně! Nakonec jsme je lapili pod zaparkovanými auty. RADKA, Olomouc
