7°C
Moje kolegyně Jana získala v práci poukaz na dovolenou ve Vysokých Tatrách. Poukaz byl pro pět lidí. V té době jsme byly obě rozvedené. Jana měla dvě děti a já jedno. Rozhodly jsme se tedy jet spolu. S dětmi jsme podnikaly výlety do přírody. Na jedné z našich túr začaly být děti unavené, a tak jsme s Janou vymyslely hru, abychom je zabavily, než dojdeme zpátky na chatu. Obzvlášť moje tříletá dcera už nemohla dál. Kolegyně chvíli přemýšlela a pak navrhla:"Pojďme hrát na opičky!" Zavěsila jsem se na strom, Jana mě tahala dolů a vydávala u toho opičí zvuky. Najednou něco zapraskalo a obě jsme se řítily i s ulomenou větví dolů ze srázu přímo do potoka. Obě jsme se pořádně vymáchaly. Bylo to skutečně divadlo! Děti z nás měly náramnou legraci. A nejen děti! Po cestě do hotelu se nás kolemjdoucí ptali: "Děvčata, ono někde pršelo?" RADKA, Olomouc
