Moc si přál něco vyřídit úplně sám. Na tento nelehký úkol, kdy poprvé samostatně nakoupí, se velice těšil.
Napsala jsem mu pro jistotu lísteček, ne pro něj, ještě neuměl číst, ale pro paní prodavačku, kdyby náhodou syn na něco zapomněl. Dala jsem mu peníze a tašku a on vyrazil. Malý Lukášek hrdě kráčel naší ulicí splnit svůj velký úkol. Napjatě jsem za oknem čekala, jak jeho první nákup dopadne.
Když se vrátil, bylo vidět, jak je na sebe pyšný. Ale hned mezi dveřmi se dotazoval: "Mami, může Hyneček krupicovou kaši?" Hynek je jeho mladší bráška. Zeptala jsem se Lukáška, proč to chce vědět. "Víš, mami, oni už neměli rohlíky, tak jsem řekl, ať mi dají pro bráchu krupičnou kaši." Měla jsem sice radost, jak si synek poradil s nečekanou situací, ale manželovi jsem místo rohlíků ke guláši krupičnou kaši nevařila.
Čtenářka Lenka