Láska s překážkou | Pro ženy | Blesk.cz

Láska s překážkou

24. listopadu 2008 | 09:10

Byla jsem dlouho sama a nemohla jsem si najít přítele. Naštěstí jsem měla dost přátel, se kterými jsem trávila volné chvíle. Jezdili jsme na hory, slavili společně Silvestra a tak podobně.

Časem se však vytvořily páry a mě pomalu přestával bavit život "vlka samotáře". Člověka, který je na každé akci sám.

Na jedné oslavě se však všechno změnilo. Kamarádce přijel bratranec, kterého jsem naposledy viděla jako třináctiletá holka. Okamžitě jsme si padli do oka. Skvěle jsme si rozuměli a celý večer jsme si spolu povídali. Na první pohled jsem se do něj zamilovala. Už za necelý měsíc mi připadalo, že ho znám snad celý život. Svět se mi zdál krásnější, když jsem mohla dny trávit s někým, koho jsem milovala a kdo miloval mě.

Bez prstýnků by to asi nešlo...
Bez prstýnků by to asi nešlo...
Autor: SHUTTERSTOCK.COM

Po roce známosti mě Marek požádal o ruku. Se slzami v očích jsem souhlasila. Naplánovali jsme termín svatby – konec června, za šest měsíců. Netušila jsem však, že nádherné svatební přípravy mi zkazí člověk, který byl nám oběma velmi blízký.

Marek měl o čtyři roky starší sestru Lenku. Vycházely jsme spolu dobře a já se těšila, jakou budu mít skvělou švagrovou. Její starost o Marka, neustálé telefonáty a návštěvy jsem brala jenom jako projevy sesterské lásky.

Když se však blížil termín svatby, se vším mi sice pomáhala, ale z jejích očí a výrazu vyprchalo kamarádství, které jsem u ní viděla na začátku. Občas se také stalo, že jsme se na něčem neshodly. Svatebním oznámením počínaje a výběrem Markova obleku a kytice konče. Pak nám začala mluvit do vztahu.

Byl to pouze začátek. Jednou jsem ji náhodou zaslechla, jak Markovi svatbu vymlouvá, ale když jsme se pak viděly tváří v tvář, předstírala, jako by se nic nestalo. Nevěřila jsem jí. Pak se začaly dít velmi podivné věci.

Několikapatrový dort ke správné svatbě prostě patří.
Několikapatrový dort ke správné svatbě prostě patří.
Autor: SHUTTERSTOCK.COM

Volali nám z cukrářství, zda platí přeobjednávka dortu; údajně jsem jim měla volat a požadovat jiný. Svatební oznámení také přišlo úplně jiné a moje jméno na něm bylo zkomolené; také jsem prý volala a požadovala změnu. Začalo mi to pomalu docházet, ale nic jsem neříkala, abych nevířila vodu.

Korunu všemu ale Lenka nasadila, když Markovi oznámila, že mě viděla s jiným mužem a že má důkaz mé nevěry. Nechápala jsem, kde se v ní bere taková zloba vůči mně. Marek jí nevěřil, ale pak mu začaly chodit anonymy a dozvídal se od Lenčiných známých různé pomluvy týkající se mé osoby. Situace se vyhrotila natolik, že jsme se místo svatby málem rozešli.

"Naštěstí" k nám do bytu asi týden před svatbou napochodovala Lenka. Dodnes nevím, kde vzala klíče. Konečně jsem se dozvěděla pravdu. "Nikdo mi nebude brát mého bratra," křičela na mě. "Nedovolím, aby ho odvedla taková mrcha a nicka, jako jsi ty. Udělám cokoliv, jen aby k té svatbě nedošlo. Marek se zase vrátí domů, k rodičům a ke mně. Ty do jeho života nepatříš, už to konečně pochop. Je to MŮJ bratr a ty bys mu jen zničila život," řvala.

Nebyla jsem schopná slova. Naštěstí Marek byl. Ani jedna z nás si nevšimla, že se mezitím vrátil domů a téměř všechno slyšel. Všechny nadávky a přiznání k anonymům a dalším předsvatebním "změnám".

Svatba byla nádherná. Mrzelo mě však, že na ní chybí Markova sestra. Přece jen je to jeho rodina. Ale on už o ní nechce ani slyšet. Možná jednou, po čase, až bude vše minulostí…

Čtenářka Lucie

Autor: zpracovala: mif
Související články
1080p 720p 360p
DesktopMobile