Musíme snižovat počet zaměstnanců a chceme dát výpověď ženě, která se vrátila z rodičovské dovolené. Chceme jí poskytnout odstupné, ale nevíme, jak jí ho vypočítat, protože neodpracovala požadovaný počet dnů pro výpočet průměrného výdělku. KAREL JUDr. Ladislav Jouza (Odborník na pracovní právo): Jestliže zaměstnanec v příslušném kalendářním čtvrtletí neodpracoval alespoň 22 dnů, používá se namísto průměrného výdělku výdělek pravděpodobný. Ten se zjistí z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, případně z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl. Příklad: zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru v průběhu kalendářního čtvrtletí a do podání výpovědi z pracovního poměru neodpracoval 22 dnů. Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy, které dosáhl od počátku čtvrtletí třeba u jiného zaměstnavatele (pokud nebyl zaměstnán, tak se vyjde z předpokladu, jakého výdělku by dosáhl, kdyby pracoval). Přitom se přihlédne k jeho kvalifikaci, schopnostem a může se vyjít i z výdělku, kterého dosáhl na novém pracovišti. Pokud by průměrný nebo pravděpodobný výdělek byl v příslušném měsíci nižší než minimální mzda, zvýší se na výši odpovídající minimální mzdě. Zjištěný průměrný výdělek v rozhodném období nelze měnit v průběhu čtvrtletí, pro který je platný. A to ani při trvalé změně základní mzdy nebo při změně odměňování z hodinové na mzdu měsíční nebo naopak, neboť to zákon nepřipouští. Změna mzdy nemá pro výpočet průměrného výdělku právní důsledky. Jestliže se zaměstnanci v průběhu kalendářního čtvrtletí zvýší mzda, což se dříve posuzovalo jako trvalá změna a hrubý výdělek se pak vypočítával až od této změny, zjišťuje se průměrný výdělek nejen z hrubé mzdy ode dne jejího zvýšení, ale i ze mzdy dosažené předtím, pokud byla zúčtována k výplatě u stejného zaměstnavatele a patřila do příslušného kalendářního čtvrtletí.