Jsem rozvedená, vychovávám sama dvě děti. Rozvedli jsme se z důvodů, které v našem okolí dodnes nikdo nezná. Můj bývalý manžel je bisexuál, v manželství nebyl spokojený, tudíž jsme se rozvedli. Nyní žije s mužem a já nevím, jak to mám říci dětem a zda jim to vůbec říci. Bojím se, že když jim to neřeknu já, nešetrně jim to sdělí někdo jiný. Co mám dělat? JANA, Praha

---

Petr Šmolka: Milá Jano, divila byste se, kolik žen se potýká s podobným trápením. Je celkem lhostejné, zda váš manžel je bisexuál nebo (možná pravděpodobněji) homosexuál. Podstatné je, že svou sexuální orientaci rozpoznal až v manželství. Do té doby byla zřejmě překryta společenskými zvyklostmi; ani u homosexuálů není nic neobvyklého, že žijí po určitou dobu se svou partnerkou i sexuálně. Dokonce ji mohou mít upřímně rádi. Časem se však začne projevovat jejich skutečná orientace. Možná to nejtěžší musí vybojovat nejprve sami se sebou. Není výjimkou, pokud se brání vůbec si svou vlastní orientaci připustit. Až v okamžiku, kdy už ani sami sebe nejsou schopni dál klamat, začínají být zralí na hledání řešení. Někdo se rozhodne setrvat v manželství a snaží se je změnit v jakousi provozně přátelskou instituci, ve které se však nenaplněním skutečných potřeb dříve či později trápí oba partneři. Jiný zvolí rozchod a život s preferovaným sexuálním partnerem. To všechno vám vykládám jen proto, abyste neměla potřebu hledat viníka. Na vině nejste ani vy, ani on! Jedna z mých klientek se dokonce nechala slyšet, že jí to její manžel udělal "naschvál". Neudělal. Zároveň správně tušíte, že by bylo dobré informovat o tom děti, a to vhodnou formou přiměřenou jejich věku. Bude opravdu lepší, když se pravdu dozvědí od vás, než aby je o tom "citlivě" informoval někdo jiný. Navíc hrozí, že by se mohly zanášet fantaziemi, kterým nejsou schopné porozumět. Nejsnáze přijmou zcela věcnou informaci, že většina mužů sice žije se ženami (a naopak), ale část z nich až časem zjistí, že je to pro ně těžké a že by jim bylo lépe s přítelem. Prostě se tak už narodili, jen o tom sami dlouho nevěděli. Což ale neznamená, že by je táta neměl rád nebo že by neměl rád vás. Pokud svým dětem ještě umožníte, aby viděly, že vy dva jste schopni spolu nadále přátelsky komunikovat, těžko pro ně můžete udělat něco víc.