14°C
Čtyři roky jsem žila s přítelem ve velmi dobrém vztahu. On byl ale ženatý a loni se rozhodl, že se vrátí zpátky k manželce. Ještě stále mne navštěvuje, ale myslím si, že se už ke mně nevrátí. Chtěla bych normálně žít, ale nějak mi to nejde. Co dělat? Děkuji za odpověď. Jana (49 let)
Odpovídá:
Věštec a spisovatel Stanislav Brázda, www.brazda-s.cz
Zabývá se všemi problémy lidí: vztahy, zdravotní stavem, podnikáním, studiem…Věnuje se rodinným a obchodním konstelacím. Napsal několik knih, nejúspěšnější jsou: "Jak se dožít 140 let" a "Škola psychotroniky".
Milá Jano,
jste školní ukázkou "života ve třech". Na vědomé úrovni (40 %) trvalý vztah chcete, ale na nevědomé, silnější úrovni (60 %) nikoliv. Důvodem je, že jste "zamrzla" v šesti letech a jako "šestiletá" nezvládáte nároky, které jsou na vás kladeny jako na dospělou. Žijete spíš ve snu než v realitě. Jinak není možné navázat vztah se zadaným člověkem, který má nevyřešenou minulost. To je jeden problém.
Druhý je horší – "pasovala" jste se do role "té druhé", což vám může zůstat. Znám mnoho případů, kdy se ženatý milenec sice rozvedl, ale milence to neřekl, našel si jinou ženu a bývalé milence stále tvrdil, že je ženatý a kvůli dětem se rozvést nemůže. Váš bývalý partner nebyl schopen nového vztahu, když neměl vyřešen vztah původní. Ani to řešit nechtěl a nechce, žije ze dne na den. Budoucnost jej nezajímá. Proto bude zřejmě přelétat ze vztahu do vztahu, patrně celý život.
Pokud si začnete vážit sama sebe a "dospějete", můžete potkat rovnocenného partnera, který má všechno rovněž vyřešené, je také "dospělý". Každý dělá věci, které mu za to stojí. Proto nemá cenu litovat něčeho, co už skončilo. Sám být nikdo nechce, a pokud jste prožila čtyři hezké roky, pak je to dobře. Vy toho správného potkáte koncem letošního léta, když se zbavíte závislosti na bývalém partnerovi.
Přeji hodně štěstí, s pozdravem Brázda
"Ve všech oblastech našeho života musí být rovnováha. Když nepanuje rovnováha ve státě, nastávají problémy, když chybí rovnováha v základech domu, zboří se, nerovnováha v těle člověka vyvolá nemoc a nerovnováha ve vztahu způsobí jeho konec."
Na slovíčko s panem Stanislavem
Jaké následky nese "život ve třech" – manželé + milenec či milenka nebo jiný nevyřešený vztah z minulosti?
Za obvyklé se bere to, co dělá většina – to znamená život ve dvojici. Pokud má někdo milenku, milence (nevyřešený vztah s bývalou partnerkou nebo partnerem), taková nerovnováha se pokaždé nějak projeví. Zhruba 25 procent lidí to pozná intuitivně, 55 procent má pocit, že se něco děje, a začnou tuto situaci na nevědomé úrovni nějak "kompenzovat". Buď začnou dělat totéž, o přelétavého partnera ztratí sexuální zájem, vrhnou se na utrácení, propadnou alkoholu, anebo mohou dokonce onemocnět. Jeden klient přijel na konzultaci kvůli rodinné konstelaci. Přiměly ho k tomu nádory v hlavě jeho ženy. Z konstelace vyšlo najevo, že muž má milenky. Jeho žena to nějak vycítila, ale nedokázala to nijak "kompenzovat". Stres, který tato intuice způsobila, způsobil v jejím organismu nerovnováhu a jejím důsledkem byla zmíněná nemoc. Muž se nakonec přiznal.
Lze odpustit nevěru?
Ovlivnit člověka, aby nevěru odpustil nebo ne, není možné. To je dáno sexuální přitažlivostí. Ta buď stále trvá, a potom pokračuje i vztah, anebo nevěrný partner svou sexuální přitažlivost ztratí, a vztah pak končí. Otázkou je, zda nevěrný muž či žena nezabředl do jiného vztahu právě kvůli tomu, že pro něj nebo pro ni dosavadní partner(ka) sexuální přitažlivost ztratil(a) už předtím.
Proč lidé navazují vztah se zadanými partnery?
Podle mé teorie – pokud nemáme vyřešen původní vztah, nemůže začít něco nového. V takovém případě budeme potkávat partnery, kteří také nemají vyřešenou minulost. Pokud někdo přistoupí na vztah se ženatým mužem nebo vdanou ženou, pak buď žije ve snu, nebo na nevědomé úrovni trvalý vztah nechce. Jinak by tito lidé nenavázali vztah, který není reálný. Snít o tom, že se můj nový vyvolený nebo vyvolená kvůli mně rozvede, je opravdu sen. Nerozvádíme se přece kvůli "někomu". (A pokud ano, pak může přijít opět někdo jiný, novější, takže hrozí nebezpečí, že pokud to udělal(a) jednou, může to udělat znovu.). Rozvádíme se kvůli tomu, že vztah "nefunguje", případně že se z něj vytratila sexuální přitažlivost. Pokud nás už partner nepřitahuje, nestojí nám za to, abychom se kvůli němu omezovali a abychom nejen brali, ale i dávali. Vidíme pouze jeho chyby. Asi 80 procent žen s takovým nepřitažlivým partnerem nemůže mít sex. Totéž se týká asi 20 procent mužů – ti ze vztahu odcházejí. Ostatní z pohodlnosti či závislosti zůstávají.
