Po 22 letech soužití si manžel našel v lázních jinou ženu, se kterou se několikrát sešel i po návratu domů. Dala jsem mu na vybranou, jestli chce zůstat se mnou, anebo odejít k ní. Dětem jsem zatím nic neprozradila. On mi řekl, že s ní nic neměl, a vše ukončil. Od té doby jsem podezíravá, špatně spím a nevěřím mu. Nevím, co mám dělat.
Míla, 40 let

Dnes odpovídá:

šamanka Marie K. Matoušková

Věnuje se systemickým konstelacím, hypnóze, neurolingvistickému programování, reiki, několikrát navštívila Jižní Ameriku, napsala knihu Arco Iris – Cesta duhy, cesta hada (více o Marii na www.marikat.mysteria.cz).

Paní Mílo,

situace, v jaké právě jste, je složitá a pro vás i bolestná. Manžel vám možná nevěrný nebyl, nicméně jeho pozornost upoutala jiná žena a on si setkání s ní nedokázal odepřít. Snad mu to zdvihlo sebevědomí. Vás tím postavil před fakt, že nic nemá člověk jisté. Přehlížení varovných signálů se nevyplácí. Možná se vaše manželství stalo jednotvárným nebo se u vás prosadila role matky a hospodyně před partnerkou, a manžel i s jeho potřebami byl odsunut stranou. Neneseme sice zodpovědnost za naplňování potřeb toho druhého, nicméně jejich dlouhodobé přehlížení může vést ke konci vztahu. Děti jsou dospělé a půjdou svojí cestou. Zůstanete jen vy dva.

Krize přicházejí tehdy, je-li v partnerském vztahu něco jednostranného či nenaplněného. Zamyslete se nad tím, zda vám jde o partnera, anebo o roli, kterou v rodině zastává. Možná manželovo chování vnímáte jako jeho provinění a máte pocit, že vám něco dluží. Pravdou je, že nejvíc škodí vztahu ten, kdo je "nevinný". Nedovolí tak druhému, aby si i přes své provinění zachoval důstojnost, a tak ho vlastně ze vztahu vypudí. Každý má v životě nárok na nějaký ten "hřích". Pokud ho milujete, snažte se mu odpustit a převezměte svou část zodpovědnosti za to, kam až váš vztah dospěl.

Řešením je udělat za tím, co bylo, tlustou čáru. Nic není zadarmo, takže i vás to bude něco stát. Minimálně, že se k oné záležitosti nebudete vracet ani ji partnerovi při "vhodných příležitostech" nezačnete předhazovat. Je to velmi těžké. Chce to kázeň a pevnou víru, že váš vztah za to stojí. Přeji vám hodně síly.

Na slovíčko s Marií na téma nevěra

Jaký máte názor na nevěru?
Nevěru nemá smysl odsuzovat, je třeba ji řešit. Odsuzování a moralizování jsou často ochranou před tím, abychom necítili bolest. Člověk, který žárlí, od sebe partnera většinou nevědomky odstrkuje. Jeho potupené ego a strach z bolesti jsou pro něj důležitější než partner sám. Pokud už k nevěře dojde a viník přizná svůj poklesek, vztahu tím nijak nepomůže. Pouze tím přesune zodpovědnost na svého partnera, aby on rozhodl, co bude dál.

Je možné nevěru řešit?
K této odpovědi si vypůjčím názory profesora J. A. Springa z Yale v USA:

- Připusťte si své negativní emoce a zpracujte je (smutek, otřesené sebevědomí, strach…). Chce to čas a trpělivost.

- Bojujte za záchranu vztahu! Nepřestávejte komunikovat, ať už je to sebevíc bolestivé. Případná nevěra může zviditelnit dlouho zanedbávaný partnerský problém. Po jeho vyřešení často nastává upevnění vztahu.

- Obnovte ztracenou důvěru. To obnáší především příslib věrnosti a vymezení základních pravidel.