Oba jsou věřící, a tak si hledali životního partnera prostřednictvím katolické seznamky. Tomio (34) a Eva (25) si začali psát, pak telefonovat a za pár dní už se sešli, protože Tomia nebaví psát. Dnes už si vůbec neumí představit, že by žili jeden bez druhého. Žít v dnešní době není podle Tomia, který šéfuje českému zastoupení největší japonské cestovní kanceláře, vůbec jednoduché. "Lidé jsou nevěrní, lžou si a jelikož ve svém věku už vím, jaký má život být, tak jsem si řekl, že nejlepší bude najít si takovou přítelkyni, u které mi nebude hrozit, že by mě podváděla. Chtěl jsem prostě někoho, na koho se můžu po celý život spolehnout. Nechci přemýšlet o tom, kde moje partnerka je, s kým je a co dělá," vysvětluje Tomio, proč si svou partnerku našel právě v katolické seznamce. Eva pochází z malého města Svratka, kam se často i s Tomiem vrací ke svým rodičům a k babičce. Tomio mluví plynně česky, a díky tomu si s celou její rodinou výborně rozumí. "Naši jsou z Tomia nadšení, protože je komunikativní a společenský," říká Eva. Neustálá motivace Po dobu celého rozhovoru se Tomio s Evou drží za ruce a vypadá to, že se shodují naprosto ve všem. Za ruce se prý drží i doma. A není se co divit, Tomio opravdu dlouho hledal přítelkyni, která bude nejen hezká, ale i chytrá a hodná. Od začátku bydlí odděleně, ale asi tak 5x týdně je studentka Eva u Tomia. Studium vysoké školy ekonomické už brzy ukončí, školu cestovního ruchu má za sebou. Spolu však pracovat nechtějí. Oba vědí, že to není pro vztah úplně dobré. "Zažívám muže, kteří chtějí mít ženu emancipovanou a zároveň takovou, která se jim bude starat o domácnost. Ale to si protiřečí, já bych od Evy nikdy nic takového nechtěl. Potřebuji, aby na mě byl vyvíjen neustálý tlak, tudíž chci mít takovou partnerku, která mě motivuje k neustálému úsilí, abych se pořád snažil a byl pozorný," vysvětluje Tomio. Svatba není nutná O termínu sňatku partneři zatím ještě neuvažují. Chtějí, aby k názoru "vzít se" došli přirozeně. "Vidím okolo sebe velké množství lidí a situací, které se mi nelíbí. Ze tří manželství se do roka dvě rozvedou, a i to jedno, které zbývá, se do pěti let rozvede. Evu chci, samozřejmě. Ale nechci urychleně nějaký dokument. Jsem zastáncem názoru, že čas dává za pravdu. Takže pokud spolu vydržíme chodit třeba 10 let, budeme na tom lépe než ti, kteří už se vzali," prohlašuje Tomio. Také Evu bílé šaty zatím neupoutaly natolik, že by se hned chtěla vdávat. Říká: "Chce to čas, nechci nic zbytečně vyhrocovat. Ovšem nesouhlasím s tím, že oddací list je jen zbytečný papír, to rozhodně není." Doma jen japonská jídla Na Češích Tomiovi vadí, že si neustále na něco stěžují. Sám klidně přizná, že je zabezpečený, což je vykoupeno tím, že pracuje i o víkendech a o osmihodinové pracovní době se mu může jenom zdát. Vůbec si ale nestěžuje, protože si je alespoň jistý tím, že by dokázal uživit ženu i případného potomka. Když už přece jen mají chvilku volna, nejraději jsou spolu doma. Akce a večírky, na které bývá Tomio často zván, neobrážejí. Doma jedí pouze japonská jídla a jenom hůlkami, takže žijí oba zdravě "Sushi udělat umím, ale tak dobře jako Tomio ne. To se mám ještě hodně co učit!" říká Eva a Tomio se nahlas se smíchem podivuje, co my Češi jíme: "Nejšílenější jsou škubánky nebo třeba sladká rýže s ovocem. To vážně nemůžu akceptovat." Suroviny na vaření nakupují u Tomia v obchodě, takže do supermarketů vůbec nechodí. Když potřebují koupit domů pití, stavují se pro ně u benzínové pumpy. A jak je to u nich s oblečením? Eva chodí nakupovat se svou sestrou nebo s kamarádkami a Tomio má už několik let pár obleků a košil, které mu prý bohatě stačí. 100% zážitky Na dovolenou vyrážejí poměrně často a výběr ponechává Eva na Tomiovi, který je "světa znalý". "Japonci jsou nejvybíravější cestovatelé, kteří stojí jen o autentické zážitky. Nikdy si tedy nedají dort Sacher v Čechách, ale jen ve Vídni. Nekoupí u nás míšeňský porcelán, koupí si ho v Míšni u Drážďan. A my s Evou se snažíme cestovat podobně, chceme mít ze všeho 100% zážitky," popisuje strategii Tomio, který však nemůže své cestovatelské zážitky doložit fotografiemi, protože se nerad fotí a pózuje.

Jak to vidí? Které české jídlo máte nejraději? ONA: Řízek s bramborovým salátem. ON: Španělského ptáčka nebo koprovou omáčku - ale s bramborem, protože knedlíky moc nejím. Kterou hračku z dětství máte schovanou? ONA: Všechny. Třeba velký domeček pro panenky, který mi vyrobil tatínek. ON: Kufříček, ve kterém jsem měl svoje poklady. Jel/a byste rád/a lyžovat do Rakouska? ONA: Ano, ale bohužel Tomio má auto, do kterého se nevejdou lyže. ON: Ano, ale jen kdybych mohl mávnout kouzelným proutkem a byl hned tam, protože by mě nebavilo řídit tolik hodin, i když vím, že lyžování tam je super! Která syrová ryba je pro vás nejchutnější? ONA: Není to sice ryba, ale mám nejradši syrové ústřice a sépii. ON: Asi ta smrtelně jedovatá fugu, je to adrenalin a vzrušení. Ale zatím jsem ji jedl jen jednou a naštěstí jsem stále ještě tady. Co vám na partnerovi/partnerce nejvíc vadí? ONA: Nedochvilnost. A nemůžu to Tomia odnaučit, i když vím, že se snaží. ON: Evu miluju, je to ta nejlepší holka, kterou jsem potkal, takže mám stále růžové brýle.