Co se mezi námi najednou stalo? Dříve jsme si dokázaly povídat úplně o všem. Společně jsme řešily moje i její problémy. Ale od té doby, co má Eva přítele, už se mnou tak otevřeně nemluví. Proč má před mámou tajemství? Když se paní Andrea své dcery na něco přímo zeptá, snaží se dcera otázce všemožně vyhnout a přejít na jiné téma. "Ona je to jediné, co mi z manželství zůstalo. Můj manžel zemřel před 10 lety na rakovinu, musela jsem zvládnout její výchovu sama, a tak jsme se na sebe dost upnuly," popisuje svůj vztah k dceři. Velká změna "Najednou je z Evy sedmnáctiletá slečna. Úplně se změnila. Na svět se dívá jinak," říká Andrea (46). "Je drzá, lže mi do očí a každou odpověď si nejdříve dobře promyslí. Vytratila se její upřímnost a spontánnost. Já však dokážu vycítit, kdy se cítí zle a kdy je šťastná. Neměly jsme spolu vztah jako matka s dcerou, ale jako ty nejlepší kamarádky. Já jsem věděla všechno o ní, ona zase o mně. Teď se všechno změnilo," říká Andrea s hořkostí. Zamilované tajemství Domnívá se, že Eva změnila své chování pod vlivem svého přítele. Jedna z jejích kolegyň totiž Evu viděla na ulici, když se ruku v ruce procházela s mladým mužem. Když se na to dcery večer zeptala, přiznala se, že s ním chodí už půl roku. Pocity, které Andrea v té chvíli prožívala, ji samotnou velmi překvapily. Uvědomila si, že v životě své dcery už není na prvním místě, jak tomu bylo dříve. Nepříjemné otázky Andrea reagovala na novou situaci podobně jako jiné mámy. Začala se na svého potenciálního zetě vyptávat. Eva však všechny otázky zavrhla slovy: "Ale mami!" a odmítla se s ní o tom dál bavit. Andrea se zprvu cítila zrazená. Nechápala, co se s její dcerou najednou stalo. Eva byla doma stále méně často, potkávaly se vlastně jen u večeře. To, že se od sebe dočasně vzdálily, přispělo k tomu, aby Andrea nad změnou svého vztahu s dcerou přemýšlela. Samozřejmě, že to probrala se svými kamarádkami a kolegyněmi. Všechny jí potvrdily, že i jejich dcery se v určitém věku změnily. Postupně si začala uvědomovat, že dcera jí vlastně nekřivdí, ale je to normální proces dospívání a osamostatňování se. Neuměla však překonat pocit nespravedlnosti a smutku. Potřebujeme volnost? Po několika týdnech za ní dcera sama přišla. I ji to nečekané odcizení zřejmě trápilo a vycítila, že by to měla matce vysvětlit. "Mami, potřebuji mít i nějaké soukromí a chci žít svůj vlastní život!" začala. "Ty ale ještě nemáš žádné zkušenosti a představy o životě! Vždyť já ti nechci ublížit, ale naopak pomoci. Jsi přeci moje dcera!" skoro se rozplakala Andrea. "Ale když ty mi nedovolíš vyzkoušet si to na vlastní kůži! Nikdy to nebude ono," oponovala její dcera. "Mám tě ráda, vážím si tě, ale pochop, že některé věci už ti nechci vykládat jako kdysi. Navíc mám právo na omyly." Konečně spolu dokázaly alespoň o něčem mluvit. Andrea pochopila, že nemá význam zajímat se o detaily v životě Evy, protože jí stejně řekne jen to, co chce. Matky se musí odpoutat Většina vztahů matek s dcerami prochází v pubertě a adolescenci velkou krizí. O to větší problém může vzniknout v rodinách bez otce, kde jsou ještě více spjaté. Některé se tím sblíží, jiné naopak odcizí. Navzdory tomu, že matky počítají s tím, že se dcery osamostatní, většina z nich touto změnou chování trpí. Prožívají směsici něžnosti, lásky, strachu, starostí a žárlivosti zároveň. Po čase se s novým stavem smíří a některé matky začnou prožívat nová léta své vlastní svobody. Jiné zůstanou připoutané ke svým dětem po celý život, ale přitom si neuvědomují, že tím komplikují život nejen sobě, ale i jiným.

POHLED ŽENY Tamara Fričová (22 let) Kamarádský vztah s matkou je ideální. Zejména, když k sobě navzájem přistupují jako rovnocenné partnerky. Matka musí chápat, že dcera už není malým dítětem a má vlastní život.

POHLED MUŽE Václav Dušek (25 let) Nic se podle mě nesmí přehánět. Matka by měla svou dceru respektovat. Ale na druhou stranu by dcera měla vědět, že matka je přece jen zkušenější než ona. Může dceři s lecčíms poradit a pomoci.