Retro domečky pro panenky, které poprvé uvidíte i u nás. Jsou fascinující!
Domeček Hopkinsonových (80. léta 20. století). Vnitřní vybavení pokojíčků pečlivě replikuje i nejmenší detaily. Jsou tu miniaturní přídělové sešitky, plynové masky i figurka slepice.
|
archiv Uměleckoprůmyslového muzea v Praze
Killerův domeček - komoda (40. léta 19. století). Komoda v čínském stylu, kterou daroval John Egerton Killer manželce a dcerám k uložení jejich rozrůstající se sbírky miniatur. Domeček se dědil v ženské linii rodu, první dědičkou byla Frances Leigh Bellotová a po ní její dcery.
|
archiv Uměleckoprůmyslového muzea v Praze
Domeček kaleidoskop (2001) Firma Bozart Toys zadala návrh tohoto domečku newyorské výtvarnici Laurie Simmonsové. Ta se začala o dětské domečky zajímat v 70. letech 20. století, kdy vytvořila sérii fotografií miniaturních scének zachycujících různé podoby zapojení žen do chodu domácnosti.
|
archiv Uměleckoprůmyslového muzea v Praze
Jennyin domeček (1965 - 1970). Tento domeček narušil linii dřevěných domečků napodobujících vily a výstavní rezidence. Vznikl v roce 1965 ve spolupráci s časopisem Homes and Gardens a odráží prvky modernistické architektury i dobové snahy o inovativní design.
|
archiv Uměleckoprůmyslového muzea v Praze
Domeček s dělenou zadní stěnou je z 90. léta 19. století. Marcia Goreová v 80. a 90. letech 20. století sbírala domečky pro panenky. Pro tento domeček obstarala elegantní viktoriánské osazenstvo. Čerpala inspiraci v nákladnějších stavebních slozích 18. století.
|
archiv Uměleckoprůmyslového muzea v Praze
Domeček Peggy Linesové (30. léta 20. století). Domeček vyrobený přímo na zakázku pro Peggy se podobá domu, kde strávila dětství, postavenému na přelomu 19. a 20. století architektem Charlesem Voyseyem.
|
archiv Uměleckoprůmyslového muzea v Praze
Domeček Lady Henriquesové (1760-1800). Půvabná replika velkého londýnského městského domu s hluboko zapuštěným suterénem, mahagonovými sloupy a velkou petlicí na boku.
|
archiv Uměleckoprůmyslového muzea v Praze
Domeček Hopkinsonových pochází z 80. let 20. století. Roma Hopkinsonová se nastěhovala do obecního bytového komplexu St. Helier v jižním Londýně v roce 1936. Její domeček pro panenky posloužil jako nástroj k reminiscencím na vlastní dětství v době druhé světové války.
|
archiv Uměleckoprůmyslového muzea v Praze
Domeček Whiteladies (1935). Domeček z překližky z ručně vyrobeným nábytkem, vyrobeným v hampsteadském domě výtvarnice Moray Thomasové. Ta ho zabydlela šťastnými postavičkami, i když se blížila válka. Nástěnné malby vytvořili dva její přátelé, grafik Claude Flight a Patrick Millard.
|
archiv Uměleckoprůmyslového muzea v Praze
Tateův domeček (1760). Přepychový domeček napodobující skutečné stavby v tehdy módním architektonickém slohu. Celých 170 let zůstal ve vlastnictví jedné rodiny. Zelené sovičky pocházejí z počátku 20. století a do domku je přidala poslední majitelka Fora Tateová.
|
archiv Uměleckoprůmyslového muzea v Praze
Domeček Betty Pinneyové (70. léta 19. století, renovace v 70. letech 20. století). Betty byla textilní a grafickou návrhářkou. Když se vdala, renovovala ve svém novém domově tento viktoriánský domeček pro panenky se záměrem vytvořit rekonstrukci honosného venkovského obydlí. V domečku se nacházejí i obyvatelé jako opilec či lokaj.
|
archiv Uměleckoprůmyslového muzea v Praze
Domeček Amy Milesové (1890). Pokojíčky v domečku připomínají vnitřek zámečku v severolondýnském předměstí Friern Barnet, kde Amy v 60. letech 19. století vyrůstala. Najdete zde i prvky viktoriánské éry, jako bylo elektrické osvětlení či koupelna.
|
archiv Uměleckoprůmyslového muzea v Praze
