Kniha jménem Spící krása je dílem dam Tracy Raver plus Kelley Ryden a vznikla za pomoci kanadské fotografky Stephanie Robin. Má být nabita fotografiemi novorozenců, holčiček i chlapců spících v nejroztomilejších pózách - alespoň se to tvrdí v referenci o díle.

Na snímku připomínajícím Buddhu je miminko vyfoceno v krkolomné pozici připomíná hadí ženu z cirkusového šantánu. Další je zavěšené v šátku na stromě, jiné svázané bílou gázou do embryonální polohy... Skrčené děťátko je vpasované do vydlabané mísy vyložené jakýmsi chlupem... Já si roztomilé pózy představuji jinak. Tahle Spící krása zavání nepřirozeným panoptikem.

Něha ve službách kýče

Některým novorozencům, jež posloužili coby model, ještě nebylo deset dní. A autorky knihy je někdy do vymyšlené (pro ně nejspíš umělecky vypovídající) pozice aranžovaly čtyři hodiny. Už to se mi zdá šílené.

Výsledkem jsou jakási cukrkandlově nevkusná zátiší s děťátkem v hlavní roli. Háčkovaná šála, kašpárkovská čepička, rušivý strukturální podklad, chlup připomínající leskymo... Umělecká hodnota veškerá žádná, totální nedostatek citu pro kompozici, nulové výtvarné cítění. Neumělá hra na umění, nevkusný efekt pro efekt, počin hodný barvotiskového kýče... Tak nějak bych nazvala Spící krásu, nad níž většina lidí určitě zjihne.

Kšeft bude

Většina lidí totiž zjihne nad miminkem, které ostatní momenty vytěsní. O to víc mi přijde tento projekt odsouzeníhodný. Proč kalkulovat s city, znásilňovat přirozenost novorozence, která okouzluje sama o sobě? Proč jej zneužívat v pseudouměleckém podniku? Tohle dělají jen lidé, jež neumějí zachytit kouzlo okamžiku. Podstatu a bezprostřednost nového života.

Fotogalerie
6 fotografií