Podle židovského kalendáře je neděle prvním dnem v týdnu. A právě tohoto dne za svítání vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Tím dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto křesťané tento den nazvali dnem Páně a pravidelně se scházejí k lámání chleba.
Na velikonoční neděli končí postní období. Křesťané slaví návrat Krista a nastává období radosti. Na Boží hod byly svěceny i pokrmy, po období půstu obvykle střídmé a netučné. Každá návštěva pak dostala kousek. Neděle se nese ve znamení pobožností, radosti, pohody a klidu. V tento den se pekli velikonoční beránci, a kdo si kousek dal, pomohlo mu to pak nalézt ztracenou cestu v lesích. Kus svěceného jídla se daroval také poli, zahradě a studni, aby byly úroda, voda a dostatek ovoce.
Posledním dnem Velikonoc je pondělí, u nás od nepaměti spojené s pomlázkou, koledováním a říkankami koledníků. Na vesnicích se tradice udržuje ve větší míře, ale pomlázky, malovaná vajíčka a zelené osení s kuřátky patří k symbolům jarních svátků i ve městech.
Barvy dnů o Velikonocích
Celý velikonoční pašijový týden vděčí za své pojmenování pašijím – biblickým vyprávěním o utrpení Krista, která sepisovali Ježíšovi apoštolové. První den předvelikonočního týdne bývá pojmenován jako Modré pondělí, po něm následuje Šedivé úterý. Neveselé barvy patrně symbolizovaly nadcházející utrpení, kterým prošel Ježíš před svou popravou.
Známější jsou názvy dalších dnů v týdnu: Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Hod Boží velikonoční. Po něm následuje druhý svátek, kterým je Velikonoční pondělí, které letos připadá na 13. dubna 2020.
