Letní koupání | Pro ženy | Blesk.cz

Letní koupání

18. července 2008 | 12:17

Už se těšíte, jak vás příjemně ochladí voda v některém z našich rekreačních středisek, na koupališti nebo v rybníku? Jenže abyste po koupeli nemuseli řešit zdravotní následky, musí být voda čistá!

 

Vzpomínáte na předloňská dlouhodobá vedra? Místo radostného cachtání jste poslouchali každodenně se množící varování, kde všude se už nesmí koupat. Přírodní vody zamořily bakterie a sinice, bazény páchly nebo byly přechlorované, protože voda se rychle ohřívala a lidí toužících po osvěžení stále přibývalo.

Proč se bát sinic

Těchto droboučkých rostlinek je asi 120 druhů a zdaleka ne všechny jsou jedovaté. Jenže to na první pohled nepoznáte, takže se raději kontaktu s nimi vyvarujte. Ty nebezpečné totiž vyvolávají několik hodin po koupání alergickou reakci – vyrážku, svědění kůže, zánět spojivek, ale i průjem a zvracení. Při větších dávkách toxinů (tedy při delším koupání v zamořené vodě) ale může nastoupit i otrava postihující játra, nervový systém a obranyschopnost organismu. Vědecký průzkum v USA prokázal, že dobytek hyne po pití vody se sinicemi. Závěr? Sledujte zprávy o kontaminaci koupališť sinicemi a rozhodně se jim vyhněte!

Nebezpečné sinice totiž vyvolávají několik hodin po koupání alergickou reakci – vyrážku, svědění kůže, zánět spojivek, ale i průjem a zvracení.
Nebezpečné sinice totiž vyvolávají několik hodin po koupání alergickou reakci – vyrážku, svědění kůže, zánět spojivek, ale i průjem a zvracení.
Autor: archiv Blesku

NÁŠ TIP
Informace o znečištění koupališť najdete na internetu na stránkách http://pocasi.venku.cz/khs.htm.

Rybníky a přehrady
Ve stojatých vodách se množí fytoplankton – sinice a řasy. Jak to poznáte? Stačí jednoduchý test: naplňte čistou PET lahev vodou, ve které se chcete koupat, protřepejte ji a nechte usadit na slunci. Když se za 20 minut na hladině ukáže zelené kolečko, voda není vhodná ke koupání, protože jsou v ní sinice. Jestliže zákal nesedne ke dnu, v koupališti je příliš mnoho řas a také není radno do něj lézt. Neznámá voda ale může klamat – i když je čirá, kdo ví, zda neobsahuje dusičnany, jedy nebo těžké kovy? Reakcí na ni může být v krajním případě až těžká otrava, zejména když si při koupání párkrát loknete. A to se stává hlavně dětem.

Přírodní koupaliště
V naší republice je okolo 140 přírodních koupališť, o která se stará správce (majitel nebo nájemce). Tady se snadno zorientujete podle výstražných nápisů. Správce je povinen složení vody kontrolovat každých čtrnáct dní a výsledky testů viditelně vyvěšovat v areálu. Úřad hlavního hygienika ČR registruje dále asi 130 "divokých" přírodních koupališť, kde si lidé rádi a pravidelně dopřávají vodní radovánky. Tato místa testuje přímo Hlavní hygiena ČR jednou za 1 až 2 týdny. Když zjistí závadu, prostor označí výstražnými nápisy. A i když žádný nenajdete? Preventivně kontrolujte čirost vody – zákal nebo zelený povlak by vás měl varovat před koupáním.

Řeky a vodáci
Poslední roky se blýská na lepší časy. Investice do kvalitních čistíren se vyplatila a prakticky ve všech řekách se dá koupat. Přece jen ale pozor na oblasti pod průmyslovými zónami, kde může být znečištění ještě velké. V horkých suchých létech, kdy je v menších řekách málo vody, hrozí nebezpečí v ústích vesnických potoků. Ty totiž bývají zdrojem mikroorganismů z lidských i zemědělských zdrojů, které mohou způsobit střevní infekce. V lodi se vám nic nestane, ale pokud řeka v horku jenom líně plyne, raději se v ní nekoupejte nebo vyhledejte místo s prudším tokem, daleko od vesnic.

Bakterie a plísně
Umělá koupaliště mají velice přísný hygienický dozor, voda v nich se chemicky upravuje. Tady zdánlivě žádné nebezpečí nehrozí. Ale příliš mnoho návštěvníků s sebou nese vždycky rizika. Jakmile tedy na bazénu objevíte pěnu nebo proužek usazené špíny kolem dokola a také jestliže ucítíte zápach, do vody nelezte. Tato nebezpečí se hodně týkají dětských bazénků, kde se kvalita vody může rapidně zhoršit od dopoledne do odpoledne – prohřívání přispívá rychlému množení bakterií. Ve vodě se hromadí moč a děti si při řádění často loknou. Řešení? Vezměte je raději na zahradu pod sprchu. A ještě jedno nebezpečí u bazénů hrozí – na drsném povrchu dlaždic i v okolní trávě se dobře daří plísním. Po návštěvě veřejného koupaliště se vyplatí důkladně umýt nejen nohy. Kdo trpí na plísňová onemocnění, měl by si dopřát koupel chodidel v umyvadle s několika kapkami oleje Tea Tree Oil, pár zrnky hypermanganu nebo několika lžícemi octa. Vše poslouží jako dobrá prevence, protože zahubí

ODBORNÍK RADÍ

Kde se nekoupat

"Absolutní jistotu, že vstupujete do nezávadné vody, nemáte nikdy," upozorňuje Stanislav Spurný z Asociace pro čistou vodu. "Kvalita přírodních zdrojů se v posledních letech výrazně zlepšila, přesto se vyhněte vodě, která je na první pohled znečištěná, zapáchá hnilobou nebo chemikáliemi, anebo v ní zřetelně vidíte přemnožené řasy a sinice, případně se využívá k hospodářským účelům (kachní, husí farmy, sádky). Nekoupejte se ani v blízkosti evidentních zdrojů znečištění – průmyslových a zemědělských objektů, skládek, hnojišť – a zvažte pobyt ve vodě, kde je hodně lidí (vysoká koncentrace moči). Dále obecně platí, že kvalitu vody výrazně ovlivňuje počasí – zhoršuje se při dlouhodobém suchu, ale může se dočasně pokazit také při výraznějších deštích (splachy z polí, utopená zvířata, vytopené domy)."

Autor: Gabriela Koulová, drakš
Související články