Vědci totiž zjistili, že strava pračlověka bohatá na bobulové ovoce, semena, libové maso a ryby snižovala riziko infarktu a mrtvice, vzniku cukrovky, vysokého krevního tlaku a obezity.

Vědci ze švédského Institutu Karolinska tvrdí, že jeskynní lidé z doby kamenné neznali téměř vůbec obiloviny, mléčné výrobky a rafinované cukry. A Švédové také věří, že naše tělo je dodnes uzpůsobeno spíše ke trávení tohoto typu stravy než moderního jídelníčku.

Vědci ze Stockholmu testovali potravu doby kamenné na dobrovolnících, kteří po dobu jednadvaceti dní konzumovali právě jen přesně sestavený jídelníček. Na menu se tak objevilo čerstvé a mražené ovoce, bobule a zelenina, libové maso, nesolená ryba, rajčatová, citrónová a limetková šťáva, koření a káva či čaj bez mléka a cukru.

Nesměly se jakékoli mléčné výrobky, fazole, sůl, arašídy, těstoviny či rýže, uzeniny, alkohol, cukr a ovocné džusy. Denně ale mohly sledované osoby až dvě brambory.

Po třech týdnech byly všechny osoby zváženy, byl jim stanoven BMI index, změřen krevní tlak a obsah cholesterolu v krvi a výsledky srovnány s těmi, které lékaři odebrali před započetím pokusu.

Dobrovolníci konzumující stanovený jídelníček pravěkých lidí zhubli v průměru až o tři kila a poklesla jejich hodnota BMI indexu. Krevní tlak byl také značně lepší, zatímco sloučenin vedoucích ke vzniku sraženin bylo v krvi až o 72 procent méně.

"Jedním z negativních účinků byl snížený příjem vápníku z mléčných výrobků, což by mohl být rizikový faktor pro vznik osteoporózy ve vyšším věku," uvedl doktor Per Wandell, vedoucí autor studie.

Studie byla publikována v odborném časopise European Journal of Clinical Nutrition.