Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno 18°C

Jak relaxovat?

11. března 2008 | 15:33

Každá z nás chce občas "vypnout". Vyzkoušely jsme za vás, jak se dá relaxovat v pivních lázních nebo při prožitkovém tanci

Každá z nás má občas chuť nekoukat na hodinky, nesledovat děti, neřešit domácnost, práci, partnera... A každá z nás v redakci má jinou metodu, jak "vypnout". Podívejte se, jak se dá relaxovat v pivních lázních, při prožitkovém tanci, při kreslení pravou mozkovou hemisférou, ale i na masáži - tentokrát z ostrova Bali. Thajské masáže jistota Thajská masáž je pro mě spolehlivě fungující relaxace. Hodina pod rukama drobné Thajky mě zbaví stresu, bolavých zad, protáhnu si celé tělo... V Praze už znám mnoho salónů, přesto pro mě byla novinkou masáž z ostrova Bali, na kterou jsem vyrazila do Zen Asian Wellness v Haštalské ulici. "Navození atmosféry tropického ráje, aroma opíjející vaše smysly, nekonečné uvolnění...," četla jsem na webových stránkách studia a měla jsem hned jasno. To musím vyzkoušet! Na masáž s názvem Bali Blossom jsem vyrazila hned po ránu, s vidinou krásně započatého dne. A byla to správná volba! Neležela jsem sice v horkém písku pod palmami, nešumělo kolem mě moře, ale exotická hudba, přítmí, a šikovné ruce masérky, která mi pomalými, leč důraznými pohyby vtírala do pokožky panenský kokosový olej... Nádhera! Ležela jsem 75 minut, téměř jsem nedýchala a s blaženým výrazem se nořila do polospánku. A pak se pomalu vracela zpátky, abych si užila to všechno příjemné, co se dělo s mým tělem. Jak některé minuty mohou být nekonečné, tak tyhle letí snad tryskáčem... Masážní rituál skončil, ale ještě nebyl konec všemu, ještě mě čekala velká kamenná vana s čerstvými květy a aromatickým olejem... Masérka přinesla šálek zeleného čaje, talířek nakrájeného ovoce a pak potichoučku zmizela, zatímco já jsem si mohla vychutnat závěr opojného rituálu!


Hezky v teple V lázních jsem nikdy nebyla, ale mnohokrát mě napadlo, že to může být docela fajn. Dopřála jsem si tedy aspoň malou lázeňskou ochutnávku. Nemusela jsem si dlouho rozmýšlet, co bych si chtěla vyzkoušet. Jsem totiž zimomřivá a představa, že si na chvíli lehnu, ani se nehnu, a že mi bude nádherně teplo a že nebudu muset vůbec nic dělat, se mi jako zaměstnané mámě dvou kluků opravdu velice zamlouvala. Přiznávám, že jsem se mylně domnívala, že budu až po bradu ponořená ve vaně plné jakési rozbahněné hmoty. Ale bláto za ušima se nekonalo. Ležela jsem na měkoučkém vyhřívaném lůžku. Masér mi prohřál záda lávovými kameny a namazal masážním olejem, pak mě obložil předem nahřátými jednorázovými poduškami s rašelinou, přikryl mě dekou a dal mi k dispozici zvonek, s tím, že až mě to přestane bavit, přijde a vysvobodí mě. Podobná procedura by se při každodenním praktikování změnila v nebetyčnou nudu, ale pro jednou to byla nádhera! Po půlhodině příjemného prohřívání a poslechu uklidňující hudby se mi vůbec nechtělo vstávat. Současné rašelinové balneo-přípravky se využívají jako podpůrná léčba různých onemocnění a zranění při sportu. Po jediné kúře nedokážu posoudit léčebné účinky, ale rozhodně mohu potvrdit, že pomáhá uvolnit zatuhlé klouby a přináší blahodárný pocit úlevy. Tuhle slast jsem si naplánovala na pracovní den ráno, příště si podobný zážitek dopřeji v pátek večer - jako zasloužený relax po pracovním týdnu. Totéž vřele doporučuji i vám, milé čtenářky.
Malířem za 3 dny! Kreslením pravou mozkovou hemisférou v sobě objevíte netušené možnosti. Nedávno se mi do ruky dostal letáček, který lákal na Čarovný kurz kreslení aneb Malířem za 3 dny. Když jsem byla malá, ráda jsem se "patlala" v barvách - vodovkách i temperách. Ale časem tato moje vášeň zanikla. Možná proto, že jsem se za své výtvory trochu styděla. Byla jsem tedy zvědavá: naučí mě Čarovný kurz během pouhých 3 dnů opravdu kreslit? Rozhodla jsem se, že to vyzkouším! Čarovný kurz Kurz probíhá v čarodějnickém obchodu - v dílně WitchCraft . Trvá celkem 3 dny od rána do večera. První den jsem přišla na kurz plná očekávání, co se bude dít. V kreslírně už sedělo dalších 6 "skoro-malířů" žen i mužů různých věkových kategorií. Vedoucí kurzu Pavla Korpášová nás nejprve vyzvala, abychom tužkou nakreslili podle libovolné fotky jeden portrét. Ten nám později sloužil pro srovnání toho, jak se změnily naše schopnosti po absolvování kurzu. Z hromádky fotek, které ležely na stole přede mnou, jsem si vybrala portrét Elvise Presleyho. Načárala jsem něco, co se aspoň trochu podobalo mužské hlavě, ale že by to byl Elvis, na to bych krk nedala... Ostatní na tom byli podobně. Pavla mě utěšovala, že na konci kurzu si Elvis podobný bude, a já neměla důvod nevěřit jí. Pak už se kurz rozběhl s velkým nasazením všech zúčastněných. Nechybělo speciální fyzické cvičení pro probuzení pravé mozkové hemisféry, kreslení oběma rukama současně nebo kreslení, aniž se díváte na papír. Z mých výtvorů mi šel chvílemi mráz po zádech, protože naše čarodějnická mistrová Pavla na jejich základě odhalila mnohé z mého nitra... Podle zadání lektorky jsem kreslila doslova jeden obrázek za druhým! Výsledky se dostavily Na konci každého dne jsem byla vyčerpaná, ale zároveň zvláštním způsobem vyrovnaná a klidná. V noci se mi zdály zvláštní sny, viděla jsem namísto předmětů různé obrazce a barevné skvrny. Když jsem se během dne např. zadívala na tvář svého přítele, tvar ucha mi hned připomněl Afriku nebo otisk chodidla lidské nohy. Prostě fantazie byla vybičována na plné obrátky. A výsledek? Rozdíly mezi mými malířskými schopnostmi před a po absolvování kurzu můžete porovnat. Jak je to možné? V semaforské písničce zpívá Jiří Suchý: "Dítě školou povinné, dovede to, co my ne - hrát si jako malí, to bohužel nesvedem," a má naprostou pravdu. Ve skutečnosti o svou hravost začínáme přicházet už na 1. stupni základní školy. Lektorka Pavla Korpášová mi vysvětlila, že během života si osvojujeme určitá pravidla, která nám brání v přirozeném vývoji pravé mozkové hemisféry. Do popředí vstupuje naše ego, které je uchované v levé části mozku. Ale cíleným cvičením a úsilím si pravou hemisféru můžeme zase odblokovat. Třeba právě kurzem kreslení.
Pivní lázně Koupel v šampaňském si nemohu dovolit, ale nabídku dopřát si relaxační víkend v pivních lázních, jsem rozhodně neodmítla! A nelitovala jsem! V Rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané nechybí nic, aby tam partneři nebo parta kamarádů/kamarádek prožili skvělý odpočinkový víkend (pozor - pro velký zájem je potřeba objednat se s předstihem!) Po ubytování ve velmi slušně zařízeném Hotelu U Sládka, po obědě a prohlídce pivovaru, která začíná vždy ve 14 hodin, nás čekal zlatý hřeb programu - pivní lázeň. Ve sklepních prostorách jsme se naložili do kovových van se speciální 80litrovou lázní s pěnou na hladině (4 litry mladinky, zbytek představuje minerální voda ILSANO). Lázeň a odpočinek Vany jsou od sebe oddělené závěsy, aby se klienti nerušili. Lázeň byla 38 °C teplá, a tak jsem uvítala vychlazené pivo na stolečku. Po dvaceti minutách příjemné relaxace mě paní lázeňská zabalila do prostěradla a odvedla do odpočívárny, kde při relaxační hudbě odpočívali na lůžkách další klienti zabalení ve fl eecových přikrývkách. A tady jsem ocenila "dojezd" pivní koupele - relaxace v odpočívárně (doplněná další sklenicí vychlazeného piva Chodovar) byla ještě lepší než samotná koupel! Zpočátku jsem se potila, ale po 20minutách, kdy jsem z fl eecového zábalu nevystrčila ani nos, jsem s překvapením zjistila, že jsem docela suchá - ani ručník na utření jsem nepotřebovala. Trochu mě zarazilo doporučení, abych se nejméně 4 následující hodiny nesprchovala, aby minerální látky obsažené v lázni ještě nějakou dobu působily. Ale zjistila jsem, že moje obavy, že budu při večeři v restauraci cítit pivem, byly liché! Služby "za jedna" Skvělý dojem z pivní koupele a následné masáže ještě umocnila Restaurace Ve Skále, kde sehraný personál v obrovských prostorách s přehledem obsluhuje desítky turistů. Vůbec poprvé se mi stalo, že s objednanou krmí jsem byla bez výhrad spokojená (česnečka byla skutečně česneková, kvasnicové pivo mělo správný šmak, kapr na roštu byl bez pachutě bahna a štrúdl jako od maminky!). Název "rodinný pivovar" zcela odpovídá dojmu: setkala jsem se tam s ochotnými a příjemnými lidmi.
Tanec bohyně O kurzu prožitkového tance jsem věděla jen tolik, že jde o vyjádření pocitů při tanci. Absolutně jsem netušila, co takový "Tanec bohyně" obnáší. Přišla jsem už hodinu před začátkem, abych si popovídala s lektorkou kurzů Monikou Budilovou. Dozvěděla jsem se, že smyslem tance je rozvlnit v sobě vnitřní energii, prostřednictvím které klienti během šesti setkání znovuobjeví sami sebe, vydají se na cestu k tomu, co jim dodává podporu, sílu, radost a lásku. Prožitkové tance jsou založené na metodě tantry. Pomáhají zjistit, kým doopravdy jste, a radovat se z tohoto poznání i z okolního světa. V zajetí tance Znělo to hezky, ale pořád jsem nevěděla, jaké to ve skutečnosti bude! Zvědavě jsem pozorovala přicházející ženy, které měly během tance proměnit bolest v lásku, přijmout libovolnou energii a změnit ji v energii čistou, bezforemnou. Byly to normální ženy, ničím se nevymykaly od těch, které denně potkávám. V taneční místnosti pustila lektorka relaxační hudbu a svým uklidňujícím hlasem se nás snažila dovést k prožitku. Oddávávaly jsme se hudbě a slovům, abychom v sobě našly a nechaly naplno působit vnitřní sílu. Procházely jsme různými fázemi prožitku - ženy byly tancem pohlcené, v jejich tvářích jsem viděla bolest, smutek, ale i uvolnění a radost. Všechny byly ponořené do sebe, některé ve vnitřním pohroužení stočené do klubíčka na zemi. Přichází rituál! Po dvou hodinách nastala pauza. "Pět minut si odpočineme a pak přijde na řadu rituál" řekla nám Monika Budilová. Hrklo ve mně. Rituál?!? Nejsem zrovna typ člověka, který by něčemu takovému holdoval. A po prvotním překvapení přišlo další. "Budeme rituálem procházet v páru," oznámila nám lektorka. "A tomu budou předcházet námluvy." Vybrala si mě zrzka s jiskřivýma očima. Opět jsme se měly ponořit do sebe, vrátit se do svých počátků, pomalu se otáčet a vydat se napříč svým životem, abychom svou pouť ukončily u partnerky, která nás měla přijmout a požehnat nám do dalšího života. Některé ženy měly ve tvářích silně vyrytou bolest, hlasitě vzlykaly, plakaly. Před svou družkou padly na kolena, objímaly se, vysvětlovaly si. Byla to docela síla, asi opravdu potřebovaly vyřešit nějaké vnitřní problémy! Rituál mi tedy vůbec nesedl. Závěr seance V závěrečné části meditačního kurzu jsme tancovaly kolem planoucí svíce, přičemž každá z nás se měla pokusit uctít bohyni v přítomných ženách. Vnitřním prožitkem, pohledem. Pak přišel závěrečný potlesk a byl konec. Za dveřmi nás zase čekal reálný svět.
Vůně mě dostaly Studio Vaška Krejčíka znám od jeho založení. Relaxační programy tam určitě neprobíhají jako na běžícím pásu. Na svůj relax jsem si vybrala část jednoho z programů: 60 minut sauny a 75 minut aromamasáže. V sauně jsem byla úplně sama. V odpočívárně s proutěnými lehátky na mě čekal čerstvý zelený čaj. Tři saunovací kolečka jsem skončila červená jako rajče a velmi jsem ocenila absolutní soukromí. Po krátké pauze na mě v masérně čekala Jana Altnerová, žena se "zlatýma rukama". Éterické oleje na masáž celého těla mi namíchala přímo na míru. Taková aromamasáž, říkala jsem si, to je jen takové hlazení a nic. Ale mýlila jsem se! Už před koncem masáže, kdy se paní Jana věnovala jen mojí hlavě, jsem cítila, že pod jejími lehkými doteky pociťuje moje tělo zvláštní únavu. Když jsem vstala z lehátka, cítila jsem, že sotva dojdu domů. Je prý vhodné nechat oleje ještě několik hodin působit, takže jsem se jen oblékla a šla. Nepočítala jsem s jednou věcí: šminky zůstaly v potu sauny, ale fl eky ze saunování nezmizely. Poslední fáze masáže vám navíc umastí vlasy od oleje. Nechtěná image lehce dezorientovaného homeless byla cestou domů dokonalá! Ale doma jsem se zavrtala do deky a bylo mi fajn. Dobrá rada: po masáži se nechte vyzvednout partnerem a odvézt domů (pozor, nikoliv v případě, že váš vztah je teprve v začátcích a vy chcete být za každou cenu krásná!)

Související články