Středa 24. dubna 2024
Svátek slaví Jiří, zítra Marek
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

Zdraví na talíři

Ilustrační foto
30. listopadu 2005 | 14:00

"Jsi to, co jíš, piješ a myslíš si," říká starověké přísloví, které dnes platí několinásobně.

"Jsi to, co jíš, piješ a myslíš si," říká starověké přísloví, které dnes platí několinásobně. Jídlo a pití by mělo nejen zaplnit náš organismus, aby člověk nebyl hladový a žíznivý, ale mělo by být i součástí zdravé výživy. Protože jedině když se člověk cítí zdráv, přemýšlí zdravě. Jíst zdravě znamená jíst potraviny, které mají nejvyšší obsah živin, vitaminů a minerálů. Lékaři i léčitelé vám doporučí jíst hodně přírodních potravin, jako jsou ovoce, zelenina, luštěniny a ryby. Ale například u mléčných výrobků vám jedni doporučí, ať je jíte často, zatímco druzí vám je málem zakážou. Každý člověk je totiž jedinečný a nenajdete na světě dva stejné jedince. To, co je pro jednoho zdravé, může být pro jiného doslova nebezpečné. Vezměme si jako příklad šablonovité dodržování nějaké diety. Zatímco paní Věra po ní zhubne a už nepřibere, Zdena po jejím ukončení přibere dvojnásobek úbytku své hmotnosti a Hanka skončí s žaludečními vředy na operačním sále. I proto je nutné každou dietu nejprve konzultovat s lékařem nebo s dietologem. Ale vraťme se k přírodním potravinám. Taková zelenina v syrovém stavu je sice skvělým přísunem vitaminů a minerálů, jenže mnohdy ji náš žaludek nesnese, je pro něj velmi těžká. I proto se doporučuje jíst také zeleninu tepelně upravovanou, která je lépe stravitelná a mnohdy z ní získáte i víc minerálů. Například beta-karoten se lépe vstřebává z vařené mrkve než ze syrové. Při výběru zeleniny máme velké pole působnosti a určitě se neomezujte pouze na rajčata a okurku. Takový celer, zelí, růžičková kapusta, pórek, mrkev nebo petržel mají skvělé zastoupení v české kuchyni. A když sáhnete k zahraničním kuchyním, najdete v nich další inspiraci. Pojďme si udělat přehled o tom, jak lze zeleninu tepelně upravovat. 1. Napařování, neboli vaření v páře Zelenina není ponořená ve vodě, ale leží na napařovacím sítu, pod kterým je vroucí voda. Příprava trvá 10 až 20 minut a napařená zelenina je velice lehká a snadno stravitelná. Hodí se při problémech se žlučníkem a játry. Vyzkoušejte si napařovanou zeleninu pokapanou citronem nebo posypanou praženým sezamem a solí. 2. Blanšírování Tento druh úpravy zeleniny je také velmi rychlý. Nakrájenou zeleninu totiž vhodíte do vroucí osolené vody a vaříte 30 sekund až 3 minuty. Pak vodu slijete a zelenina je hotová. Takto můžete upravovat mrkev, zelí, zelené fazolky, kapustu, kadeřávek, salátovou okurku. 3. Vaření Do hrnce dáte zeleninu, přidáte špetku soli, zalijete vodou a uvedete do varu. Vaříte 5-20 minut. Ze zeleniny se během vaření uvolní chlorofyl, minerály a vitaminy, které přejdou do vody. Pokud přidáte i nějaké koření (například kmín, nové koření či pepř) a lžičku olivového oleje, připravíte si chutnou zeleninovou polévku, která je i velmi zdravá. Vařením lze dosáhnout sladké chuti i u zeleniny, jako jsou mrkev, kapusta, zelí, cibule, kukuřice či brokolice. Vařená zelenina je vhodná při léčbě ledvinových kamenů, zácpy a suchosti pokožky. 4. Dušení Dusit můžete zeleninu na oleji, na vodě nebo v kombinaci olej a voda. Na oleji dusíte zeleninu nakrájenou na malé kousky, případně nastrouhanou se špetkou soli a jiným kořením, přikrytou pokličkou, a to po dobu 5-10 minut. Zelenina sama pustí šťávu a není třeba ji podlévat. Pokud se vám připaluje, zmírněte plamen. Pro tuto úpravu se hodí kedlubna, mrkev a pikantní je ředkev. K dušení na vodě se používají různé druhy kořenové zeleniny, jako jsou mrkev, pastiňák, celer a cibule. Dusíte 15-30 minut. Průběžně doléváte vodu, aby bylo pokryté dno. Ochutíte špetkou soli a dalším kořením. Třetí způsob je nejpoužívanější. V hrnci rozehřejete olej, vsypete zeleninu, krátce ji osmahnete a podlijete vodou. Dochutíte opět solí, sójovou omáčkou nebo různými druhy koření. Dusíte 10-15 minut. Společně se zeleninou dusíte i houby nebo například tofu. 5. Pečení Zeleninu můžete péci s olejem, na sucho nebo zabalenou v alobalu při 200 °C po dobu 15-30 minut. Výborná je i zelenina pečená přímo s masem. K tomuto druhu úpravy se hodí celer, mrkev, cibule, česnek a brambory. 6. Fritování Tento způsob úpravy zeleniny je těžší na trávení a mohou si ho dovolit pouze zdraví lidé. Je zcela nevhodný pro lidi s rakovinou, v depresích, při horečkách a pro toho, kdo se hodně potí. Při fritování je úprava zeleniny velmi rychlá. Stačí jen 3-5 minut v rozpáleném oleji. Pak nechte zeleninu okapat na čistém ubrousku. Ke fritovanému jídlu by se měla podávat syrová ředkev nebo šťáva z ředkve či citronu. Fritovat můžete mrkev, celer, červenou řepu, brokolici i květák.

Související články