Prázdniny jsou plné dlouhých večerů, pomalých rán, výletů a dnů, kdy se čas řídí spíš náladou než budíkem. Jenže pak přijde září a s ním návrat do školy, povinnosti, učení a pravidelný režim. Pro děti i rodiče může být tenhle přechod pořádný náraz. Naštěstí se mozek umí na změnu postupně adaptovat. Stačí mu dát trochu času, správné podmínky a především důvod znovu se probudit.
Konec prázdnin jako malý restart
Návrat do školy neznamená jen koupit nové sešity, penál a přezůvky. Po několika týdnech volna je potřeba znovu nastavit celý denní rytmus. Během prázdnin se snadno posune čas usínání i vstávání, jídlo nemá pevný řád a od povinností si člověk na chvíli odpočine. To je příjemné a rozhodně není důvod mít z toho výčitky. Problém nastává ve chvíli, kdy očekáváme, že první školní ráno bude mozek fungovat na sto procent stejně jako v červnu.
Je proto dobré začít s návratem do režimu ještě před prvním školním dnem. Postupně posouvat večerku, dříve vstávat a během dne si najít čas na činnosti, které vyžadují soustředění. Nemusí jít hned o několik hodin učení. Stačí si přečíst pár stran knihy, luštit křížovku, zahrát si deskovou hru nebo se pustit do něčeho, u čeho je potřeba přemýšlet. Mozek tak dostane signál, že období naprostého volna pomalu končí.
Mozek není sval, ale potřebuje trénink
Často se říká, že bychom měli „procvičovat mozek“ stejně jako svaly. Přirovnání není úplně přesné, ale něco na něm přece jen je. Mozek se neustále přizpůsobuje tomu, co děláme, čemu věnujeme pozornost a jaké informace zpracováváme. Po delším období odpočinku proto může být návrat k intenzivnímu soustředění zpočátku nepříjemný. Neznamená to však, že bychom během prázdnin něco pokazili nebo že je naše paměť najednou horší.
Pomoci mohou jednoduché každodenní aktivity. Čtení, psaní, počítání, učení se nových slov, skládání puzzle nebo třeba plánování výletu zaměstnávají různé kognitivní schopnosti. Ještě důležitější je střídat činnosti a nedělat všechno automaticky. Když si například při cestě do práce či školy zkusíte zapamatovat několik nových informací, vymyslet alternativní trasu nebo si večer vybavit, co jste během dne zažili, dáváte mozku příležitost pracovat trochu jinak než při bezmyšlenkovitém scrollování telefonu.
Soustředění se nedá zapnout na povel
Jednou z největších výzev po prázdninách bývá právě koncentrace. Dítě, které si týdny zvykalo na volnější tempo, může mít najednou problém vydržet delší dobu u úkolu. Podobně se může cítit i dospělý člověk, který se po dovolené vrací do práce. Místo snahy okamžitě zvládnout všechno, je lepší začít kratšími úseky soustředění a postupně je prodlužovat.
Významnou roli přitom hraje také prostředí. Neustálé notifikace, mobil položený vedle sešitu nebo televize puštěná v pozadí představují pro mozek další podněty, které musí zpracovávat. Když chceme něco pochopit, naučit se nebo si zapamatovat, vyplatí se rušivé vlivy co nejvíce omezit. Není potřeba vytvořit dokonalou studovnu. Někdy stačí uklidit pracovní stůl, odložit telefon a věnovat se jedné věci místo pěti najednou. Nemusíme se ze dne na den změnit v dokonale organizované studenty ani rodiče. Stačí začít pomalu vracet do života pravidelnost, trochu rozhýbat hlavu, dopřát si dostatek spánku a dát mozku nové podněty.
