Středa 17. srpna 2022
Svátek slaví Petra, zítra Helena
Polojasno, bouřka 30°C

Alena Vránová (90) slaví životní jubileum: Obdivuhodná žena, která se vám vryje pod kůži

30. července 2022 | 06:00

Persona hereckého světa, elegantní, velmi energická žena s ostrým i pestrým jazykem sestávajícím z důvtipu, ironie, sarkasmu, avšak především neskutečné inteligence a autenticity slaví dnes úctyhodné životní jubileum. Přestože je herečka Alena Vránová veřejnou osobou, své soukromí si velmi pečlivě střeží. Na prahu své devadesátky tak poprvé svolila k natočení dokumentu o své osobě. Ten velmi poutavým zpracováním zachycuje její bohatou profesní kariéru. Jaká role Aleny Vránové ovlivnila nejen její herecký život a čím si podmanila diváky, ale i kritiky a kolegy z branže?

Velmi talentovaná herečka Alena Vránová, kterou nejen v mládí doprovázely kýžená drzost, nekonečná autenticita, chytrost, oslňovala své kolegy nejen zmíněnými vlastnostmi, ale především i neskutečným vtipem. Svou energii tak předala do stovky nejrůznějších rolí na divadelních prknech, ve filmech či seriálech a těžko říct, která z nich nás více pohltila a vryla se nám pod kůži – stejně tak jako osobitý charakter a vzhled herecké persony.

Kdyby se člověk měl pokusit říct, jaké typy rolí Alena Vránová hrála, tak je to velmi složité, protože to zasahuje velmi široké spektrum – od komediálních rolí až po psychologické herectví. A v každém případě to byly vždycky noblesní dámy všeho možného světa, od toho historického až po současný. A byly to dámy, které byly osudem pronásledované, zraňované, ale nikdy se tomu nepoddávaly. Byl to ten typ ženy, které když se něco stane, tak ví, že se nemůže spolehnout na nikoho jiného, ale že si musí poradit sama,“ říká v dokumentu s názvem Role mého života natočeném Českou televizí divadelní kritička Radmila Hrdinová.

Začátky herecké rozmanitosti

Herecký příběh Aleny Vránové začal, když jí bylo pouhých 2,5 roku. Tehdy ji její tatínek coby velký ochotník obsadil do malé role, bylo to v Braníku v sokolovně. První historický okamžik však jako malinká v kolíbce nakonec prospala, a tudíž ho tak sama herečka za svou hereckou prvotinu nepovažuje.

K divadlu herečku přivedl tatínek, ale i Dismanův rozhlasový dětský soubor, ve kterém jí nabídli první roli v Tylově Fidlovačce. Zahrála si vnučku slepého dědečka, kterého ztvárnil herec František Kovářík. Do role se naprosto vžila a ohromila jí natolik, že si tehdy řekla, že pokud bude herečka, prožije tolik krásný život. A stalo se, zrodila se hvězda, ikona hereckého světa, která se svým umem vryla do paměti všem. Především rolí Krasomily v pohádce Pyšná princezna, fenomenálním počinu režiséra Bořivoje Zemana. Film se těší neustálé oblibě i po padesáti letech.

Ikonická role, která ovlivnila profesní i osobní život

Role princezny ji katapultovala do hvězdných výšin. Zcela jí neovlivnila pouze herecký, ale především i osobní život. Do Vladimíra Ráže coby krále Miroslava se totiž zamilovala i ve skutečnosti, přestože byla vdaná za velmi prominentního, angažovaného muže – básníka Pavla Kohouta. Vznikla tak mediální a politická aféra, která herečku připravila o několik hereckých příležitostí.

Video se připravuje ...
Pyšná princezna Alena Vránová: Dvě zpackaná manželství a tragická smrt jediné dcery • VIDEO: Videohub

Ze škatulky princezny se vymanila

V počátcích své kariéry nebyla role Krasomily její jedinou hereckou princeznou. V roce 1956 si zahrála Dišperandu v Hrátkách s čertem, tehdy pro ni měli přichystanou vizáž opět dlouhovlasé půvabné blond princezny. Alena Vránová se však vůči úhledné paruce ohradila a vyžádala si její zkrácení a střih do ostré rovné ofinky, protože ta měla k roli a namyšlené groteskní gestikulaci blíže a zároveň se herečka nechtěla zaškatulkovat v rolích snových princezen. Hereččině přání vyhověli, a následný krok se tak vyplatil.

Divadelní hvězda

Herečka vystudovala DAMU, po jeho absolvování získala angažmá v divadle v Benešově, následně ji pak oslovil Jan Werich, aby šla do jeho Divadla ABC, které se v roce 1962 připojilo k Městským divadlům pražským. Zde působila třicet let. Na počátku let devadesátých však toto angažmá opustila a vstoupila na jeviště Divadla Ungelt, se kterým si rychle vytvořila velmi blízký vztah.

Cena Thálie

První role v Divadle Ungelt byla ve hře Bouřlivé jaro, za ni získala v roce 1997 Cenu Thálie. Tu však získala i v roce 2017 za celoživotní mistrovství v oboru činohra.

(Ne)veřejný člověk

Na konci dokumentu České televize Role mého života se herečka svěřila, že se při vystupování na veřejnosti mimo hereckou roli cítí nepatřičně, což je jeden z možných důvodů, proč si zamilovala herectví. „Já jsem tak neveřejný člověk, když se mám někde objevit na veřejnosti, mám něco říct, za něco poděkovat, tak já si nepřipadám dobře, jsem neklidná. Je to zvláštní, že herečka, která vlastně zasvětila život tomu, že vystupuje veřejně, má z veřejného vystoupení vlastně strach. Možná že tohle byl jeden z důvodů, proč já jsem to divadlo začala dělat. Nebyla jsem spokojená se svým životem, neměla jsem moc hezké dětství, dokonce bych řekla, že velice nehezký dětství, a já jsem se potřebovala jako za někoho schovat. A proto už ty dětské příležitosti těch rolí byly pro mě ohromné v tom, že jsem to nebyla já, já jsem milovala to, že jsem mohla žít cizí život,“ upřesnila herečka Alena Vránová.

Na její osobní fotografie i snímky jejích excelentních rolí se můžete podívat v naší fotogalerii:

Autor: Žaneta Podlahová
Video se připravuje ...