Datum Bílé soboty: 30. 3. 2024

Bílá sobota, poslední den velikonočního pašijového týdne, se nese ve znamení smutku u Ježíšova hrobu. Během dne se nekonají žádné mše, až po západu slunce začíná noční bohoslužba, pro křesťany hlavní oslava vzkříšení. Večer se také opět rozezní zvony, které se podle tradice vrátily z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek.

Velikonoční beránek a další symboly: Víte, co doopravdy znamenají?

Proč se říká Bílá sobota?

Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých rouch těch, kteří se právě během noci na Boží hod (křesťané ji slaví jako „velkou noc“) nechali pokřtít. Bílé roucho je také znakem čistoty a symbolizuje smytí hříchů během křtu.

VIDEO: Znáte tyto tradiční velikonoční pokrmy?

Co je paškál a na co byl posvěcený oheň?

Symbolem noční bohoslužby je vysoká velikonoční svíce, které se říká paškál a podle křesťanské nauky symbolizuje Ježíše jako světlo světa.

Oheň, od kterého se  tato svíce zapalovala, se ale nejdřív před vraty kostelů světil. Bylo také zvykem, že hospodyně doma uhasily všechny ohně, vzaly nepoužitelná polínka nebo uhlíky a tímto posvěceným plamenem si je nechaly zapálit. Doma z nich pak znovu rozdělaly v krbu nebo peci. 

Z ohořelých dřev se pak zhotovovaly křížky, které se nosily na pole, aby dobře rodilo. Někde se dávaly uhlíky za trám domu na ochranu před požárem. Popelem z ohně se posypávaly louky a pole, čímž se podle lidových tradic také měla posichrovat bohatá úroda.

Jídlo na Bílou sobotu a další tradice. Co se v tento den dělá?

Bílá sobota je posledním dnem půstu a vrcholily během ní přípravy na sváteční Boží hod velikonoční. Uklízelo se, bílilo, pekly se mazance a beránci, večer už si lidé dopřáli nádivku s uzeným masem. Ta byla obyčejně prvním masitým jídlem, které naši předkové po dlouhém půstu měli. V tento den se také pletly pomlázky a zdobila se vajíčka. V domácnostech se dokončoval úklid a podle některých tradic se doporučovalo vybílit.

Jak uplést pomlázku? Návod krok za krokem, který zvládne každý

Barvy dnů o Velikonocích

Celý velikonoční pašijový týden vděčí za své pojmenování pašijím – biblickým vyprávěním o utrpení Krista, která sepisovali Ježíšovi apoštolové. Prvním dnem předvelikonočního týdne je Květná neděle, následuje Modré pondělí, Šedivé úterý,  Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a poslední je Bílá sobota.

Klikněte na vajíčko a zjistěte toho o jednotlivých dnech pašijového týdne víc.

TIP NA VIDEO: Od Škaredé středy až po Boží hod velikonoční - s farářem Davidem Frýdlem.

Velikonoční zvyky a tradice: Proč se na Velikonoce řehtá řehtačkami?