Tiket za 3 kačky a nejvyšší výhry v tisícovkách
Oficiální sázení bylo za socialismu posvěceno státem. Do roku 1953 u nás existovaly dvě loterie, a sice Československá třídní loterie a Československá státní dobročinná loterie, kterou provozovala Spořitelna. V tomto roce obě skončily, a jak se dále ukázalo, lidem to velice chybělo, a začali dávat přednost nelegálnímu hazardu. Navíc stát z toho neměl peníze.
Proto o tři roky později vznikl pod záštitou Československého svazu tělesné výchovy podnik Sazka umožňující sázení na sportovní zápasy. Inspirací byla loterie, která vznikla v roce 1955 v Severním Porýní-Vestfálsku o šesti tažených číslech ze 49. Podle tohoto vzoru u nás vznikla loterie Sportka, která zahájila svou činnost 22. dubna 1957, takže dnes je to bezmála 70 let. Tehdy stála 3 Kčs a maximální výhrou bylo 40 tisíc korun, protože výhru pro jedince omezoval stát a maximální limit výhry, který definitivně přestal platit až od roku 1991.
Hrálo se i o věcné ceny
Tato nejvyšší výhra se dokonce načas snížila na pouhých 15 tisíc korun, ale protože zájem sázejících opadl, znovu se vrátila do původní výše a pak už jen rostla. Už v roce 1963 to bylo 80 tisíc, o dva roky později 200 tisíc. Jednu dobu se také hrálo o věcné ceny či o zájezdy k moři. Televizní losování každou neděli pak začalo od roku 1973.
O čtyři roky později se zavedlo sedmé, dodatkové číslo a od roku 1984 se maximální výhra zvýšila až na 300 tisíc. To znamená, že lidé v té době mohli vyhrát maximální částku několik desítek či později stovek tisíc, ale určitě ne miliony a miliardy jako dnes v jackpotu. Většinou ale ve Sportce nebo na různé losy či v televizních soutěžích vyhrávali pár stovek až tisícovek, což však tehdy rozhodně potěšilo, protože platy byly úplně jiné než dnes. Například v roce 1989 musel člověk vydělávat na nejvyšší výhru zhruba 8 let.
Malé televizní sázení v kombinaci s Bakaláři
Výhry v letech 1967 až 1994 mohlo zajistit také Malé televizní sázení, zkráceně Mates. Tuhle hru diváci milovali, losovalo se 5 čísel ze 40 nebo 5 ze 35. Losovalo se z osudí, které se roztáčelo klikou. Hru vymyslelo někdejší ministerstvo kultury, aby pomocí ní mohlo financovat rekonstrukce historických památek. Losování Matesa bylo od 70. let v televizi doprovázeno třemi bakalářskými příběhy, které byly natočeny na motivy dopisů diváků. Pravděpodobnost výhry v Matesu byla asi 50x vyšší než ve Sportce a rozdíl byl i v tom, že Mates patřil ministerstvu kultury.
Na Tutovku i Bingo jsme si museli počkat do 90. let
Populární Tutovka, Bingo nebo Šťastných deset byly hry a loterie, které se objevily až po revoluci, stejně tak jako stírací losy od Sazky, na které se stály fronty. Losy vydával třeba také Český fond výtvarných umění, a sice losy s Monou Lisou, na které mohli lidé vyhrát nejen zájezdy, ale třeba také nábytek nebo obrazy umělců. Losy pak vydávaly i některé další organizace.
Jak šel čas s pohádkovými výhrami
Jak už jsme zmínili, v 70. letech pořádala Sportka i velmi populární zahraniční zájezdy k Černému moři. Po dohodě s Čedokem se v Sovětském svazu pronajímaly výletní lodě, které turisty vozily po moři. Takové štěstí měla jedna uklízečka z vojenské nemocnice z Plzně, ale bohužel se na žádnou cestu nevydala. Snad kvůli obavám z vyzrazení vojenského tajemství jí stát zakázal vycestovat, a tak měla štěstí v neštěstí, když se jí podařilo zájezd prodat za 15 tisíc korun, což bylo na tehdejší dobu opravdu hodně peněz.
Další šťastnou byla jedna nešťastná květinářka. Říká se, že neštěstí ve hře, štěstí v lásce, a naopak. V roce 1969 se to přesně potvrdilo u jedné českolipské květinářky, kterou opustil přítel a našel si jinou. Utrápená žena si chtěla pro zlepšení nálady vsadit a z pomsty použila čísla nevěrníka, která opakovaně sázel delší dobu, a vyhrával na ně při shodě jednoho čísla jen drobnější obnosy. Světe, div se, tentokrát si vsadila jen ona a vyhrála na celé čáře, protože trefila všech šest čísel. Tehdy jí výhra přinesla krásných 200 tisíc korun, což byla mimořádná suma.
VIDEO: Podívejte se, na která čísla lidé sázejí nejraději
Po revoluci se výherní částky zvyšovaly
V roce 1997 mohl přijít o 32 milionů sázkař, který si na tiketu zapomněl zaškrtnout, zda hraje Šanci, takže to záznamové zařízení vyhodnotilo jako špatně vyplněnou sázenku. Když se ale po pár dnech ticha po pěšině sám přihlásil, výhra mu po právu náležela. Tehdy médiím sdělil, že celou výhru hodlá prosázet. V roce 2009 zase málem dostal infarkt jiný výherce z Brněnska, když Česká televize omylem odvysílala losování z minulého týdne a on se mylně domníval, že se právě stal milionářem. Bohužel mu nadšení dlouho nevydrželo, když se věci uvedly na pravou míru.
V roce 2002 pak jedna moravská rodina vyhrála 74 milionů korun, a to jen díky tomu, že jeden z jejích synů chtěl mít na tiketu čísla pouze do dvacítky. A bylo to velké štěstí, které se rodině podařilo až napotřetí, málem už totiž při posledním sázení pro neúspěch svá čísla změnili. A dobře že to neudělali, vyplatilo se jim to. V roce 2002 si pak ještě dva sázející rozdělili svou výhru 148,6 milionu korun.
O deset let později už se ale mluvilo o zcela jiných číslech. V roce 2013 vyhrála jedna rodina z Chrudimska v přesné hodnotě 399 904 705 korun, nejvyšší individuální výhru si pak v roce 2013 odnesl sázející z loterie Euromiliony, který vyhrál 126 milionů. A úplně nejvyšší výhru se v roce 2015 podařilo získat ve hře Eurojackpot šťastlivci, který vyhrál rekordní 2,466 miliardy korun.


















