Majora Zemana i falešného vrchního měl hrát někdo jiný. Kteří herci odmítli slavné role?

  • Kteří herci odmítli slavné role?
    7. září 2026 | 05:00

    Jak by vypadal major Zeman, kdyby ho nehrál Vladimír Brabec? A umíte si představit legendárního knihkupce Vránu s tváří někoho jiného než Josefa Abrháma? Historie českého filmu a televize je plná slavných rolí, které měly původně patřit někomu úplně jinému.

    Zásah režiséra, politické tlaky i obyčejná pověrčivost ale nakonec přepsaly dějiny. Kteří herci o životní příležitost přišli, nebo ji dokonce sami odmítli a pak litovali?

  • Major Zeman: Petr Čepek roli odmítl, měl proto potíže s režimem

    Seriál Třicet případů majora Zemana režiséra Jiřího Sequense natáčený v letech 1974 až 1979 byl sice komunistickou propagandou, ale především šlo o skutečné kriminální případy, které seriál prezentoval. Seriál diváky bavil už tehdy a baví je dodnes, proto se velmi proslavil. Obzvláště epizoda Studna, kterou nově po padesáti letech natočila Tereza Kopáčová, připomíná nejen hrůzný případ, který se skutečně stal, ale také původní socialistický seriál s Vladimírem Brabcem v hlavní roli. Dnes si asi jen těžko dovedeme představit, že by Honzu Zemana hrál někdo jiný, ale do této role byli doporučeni také Petr Čepek, Petr Kostka nebo slovenský herec Štefan Kvietik. 

    Odmítnout takovou skvělou roli však tehdy znamenalo postavit se komunistickému režimu. Vladimír Brabec se role ujal skvěle a vydělal na ní hodně peněz. V KSČ údajně nikdy nebyl, což ovšem vcelku odporovalo nárokům na tuto roli, která mu dala tolik zabrat, že v roce 1975 dostal infarkt. Ten naštěstí přežil a na srdce zemřel až o mnoho let později. Roli majora Zemana ale vyloženě odmítl Petr Čepek, kterému se to nevyplatilo hned z několika důvodů. Jednak přišel o úspěch a velké peníze ve slavném seriálu, jednak měl kvůli tomu problémy s komunistickým režimem a obtížně hledal další herecké uplatnění, které nacházel jednu dobu pouze přes slovenská studia.

    Autor: Filmové studio Barrandov

  • Vrchní, prchni: Role byla psaná na míru pro Petra Nárožného

    Proslulá komedie Vrchní, prchni z roku 1980 režiséra Ladislava Smoljaka a scenáristy Zdeňka Svěráka se navždy zapsala do srdcí diváků a získala si svá ocenění. Do hlavní role se režisér snažil obsadit Josefa Abrháma, přestože Svěrák svůj scénář původně psal nejen pro jiného režiséra, a to Jiřího Menzela, ale i pro jiného herce – Petra Nárožného. Jeho pověstná pleš měla dokonce i svou úlohu ve scénáři! Měl to být od pohledu komediální herec. Svěrák se Smoljakem se tak kvůli tomu pořádně pohádali. Každý měl totiž o postavě Vrány zcela jinou představu. 

    Petr Nárožný tedy v podstatě roli neodmítl. A dokonce se na ni těšil. Jednou prohlásil: „Ta role byla moje! Tak proč Abrhám?“ Ale nakonec o ni přišel a zbyly mu jen oči pro pláč. Režisér Smoljak totiž trval na tom, aby Vránu hrál elegantní Abrhám, který není prvoplánově směšný. Navíc to nebylo poprvé, kdy Abrhám Nárožnému vyfoukl roli. O pár let později, v roce 1984, měl Petr Nárožný hrát profesora Žaluda ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný. Tehdy měl už v kostymérně podepsané boty. Abrhám si je ale na sebe odmítl obout, koupil si nové a po natáčení je prodal komparzistovi za plnou cenu.

    Autor: ČTK

  • Obecná škola: Josef Kemr nechtěl psát oběma nohama najednou

    Odmítat role se nebál herec Josef Kemr. Některé mu však byly odebrány z nařízení komunistického režimu. Ve Svěrákově porevolučním filmu Obecná škola z roku 1991 měl hrát roli fakíra Rádži Tamila, ale odmítl ji, protože roličku považoval za příliš malou a bezvýznamnou. Ale ona zase tak malá nebyla! Film získal mnohá ocenění a proslavil se, navíc jako fakír místo Kemra exceloval Petr Čepek, který umně předvedl psaní na tabuli oběma nohama najednou. 

    Josef Kemr měl na slavné role štěstí, ale některé se mu vyhýbaly. Kvůli režimu mu i přes jeho nesporný talent některé role unikly. A to hlavně proto, že se netajil svými protikomunistickými postoji. Například to byla role malíře Nejezchleba v Kachyňově filmu Smrt krásných srnců z roku 1986, kterou nakonec ztvárnil Lubor Tokoš. Josefu Kemrovi roli odebrali poté, co veřejně citoval na pohřbu Jaroslava Seiferta větu: „Je-li s námi Bůh, kdo je proti nám?“ A protože prostě nesnášel komunisty, odmítl komunistické pocty a nepřevzal si ani titul zasloužilého umělce.

    Autor: Film S čerty nejsou žerty a archiv Blesku

  • Nemocnice na kraji města: Ladislav Pešek roli přimáře Sovy nevzal z pověrčivosti

    Herec Ladislav Pešek dostal jako úplně první po úmrtí Karla Högera v roce 1977 nabídku zahrát si hlavní roli primáře Sovy v legendárním Dietlově seriálu Nemocnice na kraji města. Ten však tuto roli odmítl, a tak ji získal Ladislav Chudík. A všechno se muselo točit znovu. Důvodem, proč takovou slavnou roli Pešek odmítl, byla pověrčivost, aby jej nepotkal stejný osud, protože Karel Höger uprostřed natáčení nečekaně zemřel na srdeční problémy ve věku 67 let. A Ladislav Pešek už měl v té době také svůj věk a musel se šetřit.

    Ladislava Chudíka, který roli převzal, primář Sova velice proslavil. A tak možná Ladislav Pešek, který se v tomto seriálu spokojil s menší rolí primáře Vrtišky, nakonec zalitoval…

    Autor: Archiv Blesku

  • Ostře sledované vlaky: Pucholt dal přednost filmu Svatba jako řemen

    Známého herce Vladimíra Pucholta, kterého proslavily filmy jako Starci na chmelu nebo Lásky jedné plavovlásky, mohly proslavit i Menzelovy Ostře sledované vlaky, v nichž měl ztvárnit hlavní roli. Tu však bohužel odmítl kvůli jiným závazkům, které se v roce 1966 týkaly především natáčení filmu Svatba jako řemen. A tak roli dostal zpěvák Václav Neckář, který v ní exceloval a kterého proslavila.

    Mimochodem, roli Zdeničky měla původně získat Helena Vondráčková, ale ti dva z pohádky Šíleně smutná princezna v tomto případě dvojici nevytvořili. Roli rovněž odmítla Iva Janžurová, protože nechtěla ukazovat své pozadí, a tak si poštovní úřednici, které je razítkován zadeček, zahrála přítelkyně Waldemara Matušky Jitka Zelenohorská. Film měl obrovský úspěch, i když skončil na dvacet let v trezoru.

    Vladimír Pucholt
    Autor: Adam Daniel, ČTK a abl